14 C 85/2022-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 4. 2. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž neoddělitelnou součástí byly zvláštní podmínky pro službu kombinované televize DIGI TV. Na základě smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu. V souladu se smlouvou žalovaná převzala pronajatá technická zařízení, jimiž v daném případě jsou 2x set-top box/CA modul, sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno], a dále 2x přístupová karta, [číslo] [číslo] jejichž převzetí stvrdila svým podpisem. Po ukončení smlouvy dne 31. 10. 2020 měla žalovaná povinnost technická zařízení vrátit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, čímž žalobci vznikl v souladu se smlouvu nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého set-top boxu a 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty, celkem tedy 13 000 Kč. Žalovaná byla dne 21. 4. 2021 marně vyzvána předžalobní upomínkou k zaplacení smluvní pokuty, když jí byla zároveň poskytnuta lhůta ke splnění do 6. 5. 2021. Žalobce požaduje kromě jistiny také úroky z prodlení v zákonné výši, a to od 7. 5. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto za splnění podmínek § 115a o. s. ř. nenařizoval jednání k projednání věci samé. 4. Ve věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, pokud se spor týká povinností uložených uvedeným zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99 /2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, a ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10 /2013). V posuzovaném případě se však jedná o nárok na zaplacení smluvní pokuty, tedy nárok ryze soukromoprávního charakteru, který se neodvíjí od povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích. 5. Soud provedl důkazy listinami, které žalobce předložil k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. Listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné a je jimi prokázán následující skutkový stav: 6. Účastníci uzavřeli dne 4. 2. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobce se mimo jiné zavázal poskytnout žalované v souvislosti se zajištěním služby televizního vysílání výše specifikovaná technická zařízení a žalovaná se zavázala uhradit smluvní pokutu v případě jejich nevrácení, poškození nebo zničení, a to ve výši 5 000 Kč za jeden set-top box a 1 500 Kč za jednu přístupovou kartu (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 4. 2. 2020 a zvláštními podmínkami pro službu kombinované televize DIGI TV). Žalobce žalované předmětná zařízení v souladu se smlouvou předal (prokázáno fakturou [číslo] ze dne 3. 2. 2020). Po ukončení smlouvy byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobce k vrácení technických zařízení a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč v případě porušení povinnosti je vrátit (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 21. 4. 2021 včetně podacího archu ze dne 21. 4. 2021). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s § 63 a násl. zákona o elektronických telekomunikacích uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Dále si v souladu s § 2048 a násl. o. z. ujednali smluvní pokutu pro případ nesplnění povinnosti žalované vrátit pronajatá technická zařízení, a to ve výši 5 000 Kč za nevrácení 1 kusu set-top boxu a 1 500 Kč za nevrácení 1 kusu přístupové karty. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná nevrátila pronajatá technická zařízení, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 13 000 Kč. K zaplacení smluvní pokuty poskytl žalobce žalované lhůtu do 6. 5. 2021. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Advokát žalobce přitom učinil v řízení tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), výzva k plnění a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu). 10. Zároveň jde o případ, kdy žalobce opakovaně uplatňuje typově stejný nárok po ukončení smluv o poskytování služeb elektronických komunikací. Jde tak ve smyslu § 14b odst. 1 adv. tarifu o jeho„ ustálený vzor uplatněný opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech“. Skutečnost, že jde o nárok na smluvní pokutu, takovému posouzení nebrání (srov. obdobně usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, uveřejněné jako R 53/2018). Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u zdejšího soudu„ shodné“ žaloby např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Soud má za to, že tak byly splněny podmínky pro přiznání nákladů dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu. 11. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1 000 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) 3x 300 Kč (odměna za úkony právní služby do podání žaloby podle § 14b odst. 1 bod 2. adv. tarifu), -) 3x 100 Kč (paušální náhrada hotových výdajů za úkony právní služby do podání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu) -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). 12. Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).