15 C 5/2022-27 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 4 149 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 7. 2010 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], elektřinu ze zařízení distributora a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období od 6. 2. 2019 do 28. 1. 2020 za dodanou elektřinu mu byla vyúčtována částka 4 129 Kč, kterou však neuhradil. Přestože byl žalovaný o zaplacení opakovaně upomínán, zažalovanou částku neuhradil dosud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Účastníci se přes výzvu k navrženému postupu nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení RADY (ES) č. 44/2001. Žalovaný však pobývá na území ČR, pracuje zde a soud mu také doručuje. Pobyt žalovaného není znám, může vyvolat otázky ohledně určení mezinárodní příslušnosti soudu, nepochybně tak má bydliště na území ČR a příslušnost zdejšího soudu je tak dána, když je dána i pravomoc spor rozhodnout. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Účastníci uzavřeli dne 1. 7. 2010 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala elektřinu žalovanému do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], a žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za uskutečněný odběr elektřiny za období od 6. 2. 2019 od 28. 1. 2020 za dodanou elektřinu částku ve výši 4 149 Kč, kterou však žalovaný neuhradil pouze částečně. Následně byl žalovaný upomínán o zaplacení, aniž by na zažalovanou pohledávku cokoli uhradil. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů). 7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 189 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.