15 C 90/2021-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky 60 000 Kč s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřeli dohodu o uznání dluhu, ve které se zavázal dluh hradit v dvanácti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč ke každému 15. dni v měsíci až do úplného zaplacení dlužné částky. Žalovaný nesplatil žádnou částku, pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 9. 8. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřeli 30. 12. 2020 dohodu o uznání dluhu, ve které se zavázal dluh hradit v dvanácti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč ke každému 15. dni v měsíci až do úplného zaplacení dlužné částky (prokázáno Uznáním dluhu a dohodou o jeho plnění ve splátkách ze dne 30. 12. 2020). Pro případ prodlení s úhradou uznaného závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3% z dlužné částky denně až do zaplacení (prokázáno Uznáním dluhu a dohodou o jeho plnění ve splátkách ze dne 30. 12. 2020). Žalovaný se však dostal do prodlení s plněním splátek, proto věřitel využil svého smluvního práva a úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k úhradě celé dlužné částky 60 000 Kč (prokázáno ukončením splátkového kalendáře pro neplacení ze dne 23. 8. 2021 včetně podacího lístku). Pohledávka byla z původního věřitele na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 9. 8. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2021). Dopisem ze dne 9. 8. 2021 původní věřitel žalovanému oznámil, že pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2021 včetně podacího lístku). Výzvou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. ze dne 20. 10. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, žalovaný však nic neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 20. 10. 2021). 6. Po právní stránce soud aplikoval ust. § 2053 o.z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ohledně požadované částky 100 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktury soud aplikoval ustanovení § 2048 odst. 1 o.z., podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle ust. § 1881 o.z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně, tak jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Uznání žalovaného založilo vyvratitelnou domněnku existence dluhu v době uznání. Protože nebyl prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Tím, že žalovaný neuhradil splátku řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobkyně má nárok na smluvní pokutu jak byla dohodnuta ve smlouvě 0,3 % za každý den prodlení, a dále na zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o.z.), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 3 000 Kč (soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí 3 x 3 500 Kč (§ 7 bod 5). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) 2 394 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 16 794 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.