15 C 92/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Manžel se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je nefunkční, manželé společnou domácnost nevedou od května 2021, intimně se nestýkají. Manžel zcela neguje možnost, že by se k sobě manželé mohli vrátit, nadále však chce s manželkou vycházet v přátelském vztahu, i proto že je jejich dětem dobrou matkou. Příčinu hluboké krize partnerského vtahu spatřuje ve špatném psychickém stavu manželky, který se projevoval permanentními výlevy, ponižováním až urážením manžela včetně vulgarit, projevy úcty a respektu či pouhé vyslechnutí si manželova názoru bylo spíše výjimkou. Manžel nezná případnou lékařskou diagnózu manželky, která své chování omlouvala„ svou nemocí“, je-li vůbec takové. Důsledkem chování manželky byla i neschopnost dlouhodobě setrvat v zaměstnání, manžel tak byl dlouhodobě jediným výdělečně činným a finanční potíže a neschopnost je společně řešit, resp. řešení půjčkami od rodičů, se rovněž na vztahu podepsaly. Manžel nepopírá, že v průběhu manželství navázal mimomanželský poměr, ale z jeho pohledu jde o důsledek rozpadu vztahu a chování manželky, nyní jiný vztah nemá. Manželství je tak jen formální svazek, možnost obnovení soužití není reálné. Na poměrech k nezletilým dětem se manželé domluvili jak pro dobu po tak před rozvodem a soud schválil jejich dohodu. Manželství je tak trvale a hluboce rozvráceno a jediným řešením je rozvod manželství. 2. Manželka s podaným návrhem nesouhlasila. Nedomnívá se, že nelze očekávat obnovení soužití manželů, pokud manžel změní svou názor a pohled na manželství a rodinu, pak lze očekávat, že se manželé k sobě mohou vrátit. Manželka má stále zájem o obnovení soužití hlavně kvůli dvěma malým dětem a společnému hospodaření. Manželka zhoršení vzájemných vztahů nezavinila, vinu nese jednoznačně manžel, který se choval nezodpovědně a navázal mimomanželský vztah. Stále chová k manželovi citový vztah a vidí naději v tom, že se manžel může změnit a přehodnotit svůj postoj. 3. Po provedeném dokazování byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Oboustranně první manželství účastníků bylo uzavřeno dne 31. 7. 2015 před Úřadem městské části [obec a číslo], oba manželé jsou českými státními občany a poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu (prokázáno oddacím listem účastníků). Z manželství se narodil nezl. [jméno], [datum narození], a nezl. [jméno], [datum narození] (prokázáno rodnými listy dětí), ke kterým byly poměry pro dobu po rozvodu manželství upraveny rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne 24. 1. 2022 č.j. [číslo jednací] tak, že byla schválena dohoda rodičů. Poměry k nezletilým dětem byly upraveny soudně i pro dobu před rozvodem manželství rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne 29. 11. 2022 č.j. [číslo jednací], rovněž byla schválena dohoda rodičů. Z těchto rozhodnutí se nezjišťují žádné negativní poznatky ohledně péče o děti, jejich zdravotního stavu ani další okolnosti svědčící pro nutnost specifického přístupu, rovněž opatrovník dětí nevznesl v řízení žádné námitky k navrhované dohodě o péči. Manželé společnou domácnost nevedou od května 2021, kdy se manžel odstěhoval (shodná tvrzení účastníků). Ohledně existence rozvratu manželství, možnosti obnovení soužití i příčiny krize, nejsou účastníci ve shodě. Proto soud provedl k důkazu účastnické výslechy, sms zprávy, a další dokazování jako nadbytečné pro potřeby rozhodnutí ve věci zamítl. Z výslechu manžela soud zjistil, že kategoricky odmítá obnovení manželského soužití, citový vztah k manželce již z jeho stany není, ani fyzická přitažlivost. Chtěl by s manželkou nadále udržovat dobrý vztah, ale přátelský nikoli partnerský. Jeho stanovisko je neměnné i po mnoha měsících odloučení. Potvrzuje, že s manželskou nejsou schopni komunikovat ohledně závažných věcí jako jsou finance, děti, vzájemný vztah a úcta. Příčinu rozpadu vztahu vidí v dlouhodobém chování manželky k němu, bez úcty, respektu, v ponižování a neustávajících rozepřích i v problematickém finančním hospodaření rodiny. Svůj tři měsíce trvající mimomanželský poměr nevidí jako příčinu rozpadu vztahu, ale důsledek krize, nebyl to důvod jeho odchodu, aktuálně nemá jiný vztah. Jeho vztah k dětem je problematický, vídá je, je těžké pro něj s nimi být sám, do budoucna věří, že bude schopen větší zodpovědnosti k dětem, chce svůj vztah k dětem změnit v budoucnu, výživné hradí řádně. Z výslechu manžely soud zjistil, že její chování k manželovi je důsledkem soužití s ním, po jeho odchodu je klidná. Manžel se o rodinu nezajímá a nikdy nezajímal, děti a rodina pro něj nikdy nebyla priorita. Nad financemi v průběhu manželství nikdy neměla kontrolu, manžel s penězi zacházel nerozvážně, proto si musela půjčovat od rodičů. Po jeho odchodu s penězi vychází a je schopna pokrýt potřeby své a dětí. K manželovi stále má citový vztah a věří, že je možné, že když se manžel změní, změní pohled na rodinu, že se mohou k sobě vrátit. Manžel vidí jen své potřeby, jeho pohled na svět není normální, ale když využije služeb odborníka, psychiatra, mohlo by se to změnit. Avizuje, že vždy chtěla odbornou pomoc, nikdy k tomu nedošlo. Přes jasné stanovisko manžela má za to, že kdyby se změnil vztah manžela k dětem, pak by se mohl změnit i jeho vztah k partnerskému soužití. O mimomanželském vztahu a skutečnosti, že zřejmě manžel čekal dítě s milenkou, nevěděla. Manžel se nikdy skutečně nesnažil řešit manželské problémy, ale nyní nejde jen o ně dva, ale o děti, a kdyby nechali vše za sebou, mohli by začít znovu. Z předložené rozsáhlé komunikace manželů formou sms soud zjistil, že skutečně nelze nalézt v jejich komunikaci náznaky úcty, schopnosti nechat minulost za sebou (ba naopak), soud nevidí ani náznak komunikace„ na úrovni“, ze které by bylo možno dovozovat základ pro další budování vztahu či schopnost společného řešení problémů nebo možnost nalézt kompromis v každodenních všedních otázkách, a to ani v oblasti financí, těžko tak lze očekávat, že k tomu dojde na úrovni partnerského vztahu. Z komunikace však soud zejména zjišťuje, že manželka ani náznakem neuvažuje o pokračování v manželství, manžela nepopisuje a neoslovuje jako někoho, s kým chce sdílet život, domácnost, ke kterému má vřelé city a počítá s ním do budoucna. 4. Po právní stránce soud postupoval při aplikaci ust. § 3028 odst. 2 věta první před středníkem podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dle ust. § 755 odst. 1, 2 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle ust. § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 5. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle ust. § 755 odst. 1, 2 o.z. jsou dány. Rozvrat manželství je dán tehdy, pokud v jeho důsledku účastníci spolu nežijí a nesdílejí společný život jako manželé, jak je tomu v tomto případě. Pokud manželé spolu téměř rok nežijí, manžel zcela jednoznačně zastává stanovisko, že ve vztahu setrvávat nebude, a pokud manželka dosud nic aktivně neučinila, pak avizovanou ochotu manželky zachránit manželství, soud nepovažuje za míněnou vážně. Tomu odpovídá i zjištěný způsob komunikace mezi manželi a to, jak jeho osobnost vykreslila manželka ve svém výslechu. Rozvrat manželství je dovršený a neodčinitelný. Existence kvalifikovaného rozvratu manželství tak byla v řízení prokázána. Pokud jde o její příčiny, pak s ohledem na neshodu manželů, ji soud zjišťoval a dospěl po provedeném dokazování k závěru, že příčina tkví na obou stranách, aniž by kterékoli ze stran bylo možno přiznat převažující vinu. Neodpovědné chování manžela, který navázal mimomanželský vztah, je jednou z příčin rozpadu manželství, jde o zásadní narušení důvěry a nikoli o způsob řešení problémů ve vztahu. Absence tolerance, porozumění a běžné nekonfliktní komunikace ze strany manželky představovaná i jejím nynějším pohledem na řešení krize vztahu tak, že se změní partner, který přijme bezpodmínečně její pohled na společný život, fungování rodiny apod., v důsledku vedla k naprostému citovému odcizení manželů ve všech oblastech manželského života. To vše je završeno neschopností společně rozhodovat o potřebách rodiny a finanční stránce společného soužití, což vede jen k dalším s