17 C 139/2022-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 749 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako provozovatel vodovodu a kanalizace dodávala a odváděla na základě smlouvy č. 2016 [číslo] ze dne [datum] do odběrného místa žalovaného na adrese [obec a číslo] vodu a žalovaný byl povinen platit za dodávku vody a odvádění odpadních vod vodné a stočné na základě faktur. Žalovanému bylo vyúčtováno vodné a stočné fakturou č. FVS [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku 9 498 Kč. Žalovaný uhradil pouze částku 4 749 Kč, a to dne [datum]. Co do zbytku v částce 4 749 Kč zůstala faktura neuhrazena. Žalovaný přes upomínku dlužnou částku doposud neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a) o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Svá tvrzení obsažená v žalobě žalobkyně doložila smlouvou č. 2016 [číslo] ze dne [datum], fakturou č. FVS [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] a upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Z těchto listin má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala a odváděla vodu z odběrného místa žalovaného na adrese [obec a číslo]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému vodné a stočné fakturou č. FVS [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] na částku 9 498 Kč, na kterou žalovaný uhradil pouze částku 4 749 Kč. Žalovaný byl žalobkyní upomínán. Na základě takto prokázaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně se důvodně domáhá zaplacení částky 4 749 Kč. Vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, pokud se jedná o dodávky a odvod vody a povinnosti úhrady vodného a stočného. V projednávané věci žalobkyni vznikl nárok na úhradu vodného a stočného v celkové částce 4 749 Kč, přičemž žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uvedené vodné a stočné žalobkyni uhradil. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnosti zaplatit žalobkyni jak dlužné vodné a stočné ve výši 4 749 Kč, tak úrok z prodlení podle § 1970 o.z. v zákonné výši podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996Sb., 21% DPH advokáta ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 2 089 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.