17 C 184/2022-15 — Okresní soud v Kolíně

Manžel podal návrh na rozvod manželství, uvedl, že se mezi manželi projevili rozdílné životní názory a řešili častější neshody, které vedly k citovému ochlazení. Manželka se k návrhu připojila. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Rychnov nad Kněžnou. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že manželé mají rozdílné životní názory, řešili časté neshody, což vedlo k jejich citovému ochlazení. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2022, který nabyl právní moci dne [datum], má soud za prokázané, že byly soudem upraveny poměry nezletilého dítěte účastníků pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. V daném případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvrácené, příčina rozvratu spočívá v rozdílných povahách a zájmech účastníků, vinu na rozvratu nesou oba manželé, kteří nedokázali vyřešit problémy v manželství, došlo k úplnému odcizení, které vedlo k ukončení manželského soužití. Soud dospěl k závěru, že není ani naděje do budoucna, že by soužití mohlo být ještě obnoveno, neboť oba manželé odmítají obnovení soužití a chtějí, aby manželství bylo rozvedeno. Podle § 755 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Poměry nezletilých dětí byly rozhodnutím soudu upraveny. Podmínky zákona pro vyslovení rozvodu byly splněny, proto soud manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (z.ř.s.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.