17 C 209/2022-16 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému z hromadné dopravy provozované žalobcem. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně souhlasila. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný se v [obec] dne [datum] při přepravě vozidlem městské hromadné dopravy na lince [anonymizována dvě slova] nemohl prokázat dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, o čemž byl proveden zápis, a žalovaný byl proto vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 téhož zákona - Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. V projednávaném případě žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalovanému vznikla proto povinnost zaplatit žalobkyni jak jízdné ve výši 30 Kč, tak i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 530 Kč. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému zaplatit i zákonný úrok z prodlení. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč, celkem náklady 1 489 Kč. V této výši byla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.