17 C 7/2022-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč z titulu jízdného a přirážky k jízdnému z hromadné dopravy provozované žalobcem. Dále požadoval zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobce souhlasil. 3. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný se v [obec] dne 7. 9. 2021 při přepravě vozidlem městské hromadné dopravy na lince [anonymizována dvě slova] nemohl prokázat dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, o čemž byl proveden zápis, a žalovaný byl proto vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. 4. V projednávaném případě žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobcem bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalovanému vznikla proto povinnost zaplatit žalobci jak jízdné ve výši 30 Kč, tak i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Soud dospěl k závěru, že žalovaný, ačkoli byl v době jízdy nezletilý, vzhledem k věku byl schopen vědět, že za jízdu hromadnou dopravou musí zaplatit jízdenku a bez takové jízdenky nesmí dopravy využít, byl proto v době jízdy způsobilý k tomuto právnímu jednání podle § 31 občanského zákoníku. Současně byl schopen v tomto rozsahu i způsobilý být účastníkem řízení, jeho zákonní zástupci byli navíc o řízení vyrozuměni. Z opatrovnického spisu soud nezjistil poznatky o zanedbání rodinné péče, která by měla vliv na možnosti žalovaného si jízdenku obstarat, naopak péče matky byla kladně hodnocena, když byly řešeny výchovné problémy s žalovaným. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku 1 530 Kč. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému zaplatit i zákonný úrok z prodlení. 5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč, celkem náklady 1 489 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána. 6. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud k jinému postupu neshledal důvod. 7. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. je odůvodnění tohoto rozsudku ve zkráceném znění.