18 C 285/2021-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba], [IČO], dále také jako„ banka“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl pro žalovaného veden bankovní účet [bankovní účet]. Dále se banka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, který umožňoval žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zejména zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Protože se žalovaný ocitl v nepovoleném debetním zůstatku na účtu, převedla dne [datum] banka nepovolené přečerpání účtu v aktuální výši [částka] na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem uhrazení tohoto dluhu v pravidelných splátkách. Žalovaný přesto svůj dluh neuhradil, a proto banka prohlásila celý úvěr ihned za splatný ke dni [datum]. Na dlužnou částku žalovaný doposud ničeho nezaplatil, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce. Vedle dlužné jistiny ve výši [částka], žalobce žalobou požadoval dlužné poplatky ve výši [částka], úrok z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši [částka], běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení, a smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, žalobce s navrženým postupem vyjádřil souhlas, žalovaný se nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], IČ [číslo] („ banka“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl pro žalovaného veden bankovní účet [bankovní účet]. [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, který umožňoval žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaný se zejména zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Sjednaná úroková sazba činila 21,99 % ročně (prokázáno smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum], všeobecnými produktovými podmínkami, sazebníkem, produktovými podmínkami kontokorentního úvěru, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách, dispozicemi se sjednanými parametry kontokorentního úvěru flexikredit). Vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek kontokorentního úvěru (nepovolené přečerpání povoleného limitu) původní věřitel zrušil povolený limit kontokorentu na běžném účtu žalovaného a následně rovněž zrušil poskytování kontokorentního úvěru. Dluh ve výši [částka] byl z běžného účtu žalovaného převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo]. Dlužná částka měla být následně žalovaným splácena formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však splátky řádně nehradil a původní věřitel proto celý úvěr zesplatnil ke dni [datum] (prokázáno dopisem – ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne [datum], oznámením o otevření úvěrového účtu ze dne [datum] a oznámením o zesplatnění ze dne [datum]). Ke dni [datum] činila dlužná částka celkem [částka] a sestávala z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužných poplatků a pokut ve výši [částka] a z kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně poštovního podacího archu). 6. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu a smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, když původní věřitel veškeré své povinnosti ze smlouvy plnil, žalovaný nikoli, když jeho účet vykazoval debetní zůstatek přesahující povolený limit kontokorentu, který nebyl uhrazen, pročež žalobce smlouvu vypověděl. Přes opakované výzvy nebylo na zažalovanou pohledávku ničeho uhrazeno. 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobce a žalovaného) tak, že uzavřeli smlouvu o běžném účtu dle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku („obch. z.“), účinného do 31. 12. 2013. Podle § 708 odst. 1 smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Co se týče kontokorentního úvěru došlo mezi původním věřitelem a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru dle § 497 a násl. obch. z. Dle § 497 obch. z. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce, tak jak byl žalobou uplatněn, je důvodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci úrok ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro jiný postup. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částek: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby do podání návrhu činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x [částka] (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] (§ 14 odst. 5 písm. a/ 4 a.t.). -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby. Soud aplikoval ust. § 14b a.t., neboť je mu z jeho činnosti známo, že žalobce podává opakovaně žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech s plněním nepřevyšujícím [částka] týkajících se postoupených pohledávek ze smluv o úvěru na ustáleném vzoru.