19 C 217/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný v období od [datum] do [datum] provozoval osobní motorové vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, aniž by ohledně něj ujednal povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] žalovaného vyzvala k zaplacení příspěvku za porušení této povinnosti ve výši [částka], a to do [datum]. Mimoto vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši [částka] Celkem tak má žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši [částka] na jistině. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [příjmení] republiky. 4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních zveřejněná vyhláškou č. 207/1964 Sb., jež by se jinak namísto nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použila podle čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neupravuje mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) ve věcech závazkového práva, a proto na projednávanou věc nedopadá. 5. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 2. 8. 2022, č.j. 19 C 217/2022 – 13, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru 1 390 cm³. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný v období od [datum] do [datum] nesplnil povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, a v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný tuto povinnost splnil. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovaného vyzvala, aby jí ve lhůtě do šedesáti dnů od jeho doručení zaplatil příspěvek za porušení této povinnosti ve výši [částka] a náklady spojené s jeho uplatněním ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Tuto výzvu žalovanému doručila dne [datum]. Ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného i zástupkyně žalobkyně, a to dopisem ze dne [datum]. 7. Nestanoví-li toto nařízení jinak, je podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Za obdobného použití uvedeného pravidla je rozhodným hmotným právem právo České republiky. 8. Žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru 1 390 cm³ (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). V období od [datum] do [datum] nesplnil povinnost ohledně tohoto vozidla ujednat povinně smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Z tohoto důvodu mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za porušení této povinnosti (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve výši [částka] (§ 4 odst. 3 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k jeho zaplacení (§ 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) společně s náklady spojenými s jeho uplatněním ve výši [částka] (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), a to do šedesáti dnů od doručení této výzvy, tj. do [datum]. 9. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od [datum] do [datum] však žalobkyně zaplacení úroku z prodlení po žalovaném nežádá a soud potud nemohl překročit žalobní žádost (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 10. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném úroku z prodlení v sazbě, která převyšovala jeho zákonnou výši, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 3, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum]. 11. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do žalobního požadavku na zaplacení části úroku z prodlení představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). 13. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.