7 C 154/2022-18 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 634 Kč, jež se skládá dlužného jízdného (34 Kč), přirážky k jízdnému za cestování bez platného jízdního dokladu (1 000 Kč), přirážky za nepovolené zdržení vlaku (1 000 Kč) a z náhrady za zpoždění vlaku o 13 minut (2 600 Kč), neboť žalovaný dne [datum] cestoval vlakem provozovaným předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu a za asistentce Policie ČR byl z přepravy vyloučen. Pohledávka byla žalobkyni postoupena, což bylo žalovanému oznámeno. Dále požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný se dne [datum] při cestě vlakem ČD [číslo] směr [obec] neprokázal dopravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, o čemž byl proveden zápis. Žalovaný si jízdní doklad odmítl zakoupit, následně neuposlechl pokynu k vystoupení z vlaku, a proto byl posléze vyloučen z přepravy za asistentce Policie ČR. Z tohoto důvodu byl žalovaný vyzván k úhradě jízdného (34 Kč), přirážky k jízdnému za cestování bez platného jízdního dokladu (1 000 Kč), přirážky za nepovolené zdržení vlaku (1 000 Kč) a z náhrady za zpoždění vlaku o 13 minut (2 600 Kč) dle tarifu a smluvních podmínek přepravce. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který zároveň obsahoval předžalobní upomínku. V projednávaném případě žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou předchůdcem žalobkyně bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalovanému vznikla proto povinnost zaplatit jízdné ve výši 34 Kč, přirážku k jízdnému za cestování bez platného jízdního dokladu ve výši 1 000 Kč, přirážku za nepovolené zdržení vlaku ve výši 1 000 Kč a náhradu za zpoždění vlaku o 13 minut ve výši 2 600 Kč, to vše stanovené v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena. Podle § 37 odst. 5 písm. b) a 37 odst. 4 písm. a) zák. č. 266/1994 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni za jízdu bez platného jízdního dokladu částku celkem ve výši 4 634 Kč. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému zaplatit i zákonný úrok z prodlení z požadovaných částek. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč dle §14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce 189 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek odůvodnění ve zkráceném znění.