7 C 218/2022-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 6 140 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu v rámci programu Třetinka, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované zboží (mobilní telefon Huawei P20 Lite [příjmení] [příjmení]) v hodnotě 7 499 Kč, které bylo zařazeno do programu s odloženou splatností. Žalovaná uhradila při převzetí zboží částku odpovídající jedné třetině kupní ceny a zbývající část ceny se zavázala uhradit do tří měsíců od převzetí zboží. Žalovaná však zbývající část kupní ceny ve výši 4 999 Kč splatnou ke dni [datum] neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena z původního věřitele na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila pouze 59 Kč. Žalobkyně tak žalobou požadovala částku 4 940 Kč jako neuhrazenou část kupní ceny s odloženou splatností a částku 1 200 Kč jako paušalizované náklady spojené s vymáháním pohledávky dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přestože byla k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, její souhlas se tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) předpokládá. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podaném návrhu. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto soud postupoval dle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Právní předchůdce žalobkyně - [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované zboží - mobilní telefon Huawei P20 Lite [příjmení] [příjmení], sériové [číslo] v hodnotě 7 499 Kč, které bylo zařazeno do programu s odloženou splatností (program Třetinka). Tato služba znamená možnost nákupu zboží s odloženou splatností 3 měsíce. Kupující nejpozději při převzetí zboží uhradí 1/3 kupní ceny a zbývající 2/3 kupní ceny pak uhradí do 3 měsíců od převzetí zboží. Kupující se stává vlastníkem zboží již okamžikem jeho převzetí a uhrazením 1/3 kupní ceny. Předchůdce žalobkyně vystavil žalované fakturu – daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností ke dni [datum], z níž vyplývá, že předmětné zboží bylo zakoupeno v rámci programu Třetinka, přičemž do data splatnosti zbývá doplatit částku 4 999 Kč. Dle předávacího protokolu převzala žalovaná uvedené zboží dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla s účinností ke dni [datum] pohledávka za žalovanou postoupena z původního věřitele na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila pouze 59 Kč. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalované) jako kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala existenci a výši žalované pohledávky. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná na žalovanou částku něčeho uhradila. Soud tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Jelikož žalovaná neuhradila svůj dluh řádně a včas, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Dále proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle 1970 o.z., ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to se zohledněním částečné platby žalované. Dále má žalobkyně nárok na částku 1 200 Kč, která představuje výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb., neboť v posuzované věci se jedná o závazek mezi podnikateli. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když soud neshledal důvodu pro jiný postup. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) advokáta ve věci po 200 Kč dle ust. § 14b odst. bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a.t.“), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., 21 % DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 489 Kč.