7 C 34/2022-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci (resp. původní věřitel – předávající pojišťovna [právnická osoba] a žalovaná) uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se sjednaným pojistným splatným ročně. Žalovaná však pojistné řádně nehradila. Dlužné pojistné za období, kdy nebylo hrazeno, tj od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí částku 1 759 Kč. Dále žalobkyně požadovala poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, ačkoliv byla k plnění před podáním žaloby vyzvána. Žalovaná se k žalobě, ačkoliv jí byla řádně doručena, nevyjádřila. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4. o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Generali pojišťovna (předávající pojišťovna) a žalovaná platně uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] (č. nabídky [číslo]) o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem smlouvy bylo vozidlo [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit sjednané pojistné ve výši 4 430 Kč ročně. Protože žalovaná pojistné řádně nehradila, zanikla pojistná smlouva z tohoto důvodu dnem [datum] poté, co jí byla zaslána upomínka dlužného pojistného ze dne [datum] s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné ve stanoveném termínu, dojde k zániku pojištění. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována o zániku pojištění. Za období od [datum] do [datum], kdy nebylo pojistné hrazeno, dluží žalovaná na pojistném částku ve výši 1 759 Kč a poplatek za upomínku ve výši 200 Kč vyúčtovaný v souladu se smluvními ujednáními. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum]. K převodu pojistného kmene z předávající pojišťovny došlo notářským zápisem ze dne [datum], z čehož je odvozena aktivní legitimace žalobkyně. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Dle ust. § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ust. § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu vedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto dále žalobkyni přiznal dle § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má rovněž nárok na částku 200 Kč, která představuje poplatek za upomínku po zániku pojištění, účtovaný v souladu se smluvními ujednáními. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 400 Kč (zaplacený soudní poplatek); dále advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.), 189 Kč činí náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.