7 C 41/2022-21 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému při použití hromadné dopravy provozované žalobcem. Uvedl, že žalovaná porušila přepravní podmínky Dopravního podniku hl.m. [právnická osoba] a vznikla jí tak povinnost uhradit žalovanou pohledávku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), když žalovaná po výzvě soudu nevyjádřila ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce s tímto postupem souhlasil již v podaném návrhu. Ohledně skutkového stavu dospěl soud po provedeném řízení z důkazů předložených žalobcem k závěru, že žalovaná se v [obec] dne [datum] při přepravě hromadnou dopravou na lince 22 neprokázala při provedené přepravní kontrole [číslo] platným jízdním dokladem. Dle ust. § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost. Podle § 18a odst. 3 téhož zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V projednávaném případě žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobcem bez platného jízdního dokladu a tato skutečnost byla zjištěna přepravní kontrolou. Žalované vznikla proto povinnost zaplatit žalobci jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou v přepravních podmínkách platných v den, kdy došlo k této skutečnosti. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1 524 Kč a rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše odpovídá § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 200 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a.t.“), 21% DPH advokáta ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána, přičemž žalovaná je povinna ji uhradit na zákonné platební místo, tj. k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když nebyly shledány důvody k jinému postupu. V souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.