14 C 142/2023-41 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení 25 745 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 915 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 590 Kč od 25. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 030 Kč od 20. 7. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 795 Kč od 7. 9. 2022 do zaplacení jakožto příspěvku do garančního fondu žalobce (dále jen„ příspěvek“) za 1) osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný bez pojištění odpovědnosti od dne 31. 12. 2020 do 31. 3. 2021, tedy po dobu 91 dní; dále od dne 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tedy po dobu 91 dní; dále od dne 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, tedy po dobu 62 dní; a dále od dne 1. 9. 2021 do 13. 10. 2021, tedy po dobu 43 dní; a příspěvku do garančního fondu žalobce za 2) nákladní automobil jiný než podle § 2 písm. r) vyhlášky č. 205/1999 Sb. s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný bez pojištění odpovědnosti od dne 16. 11. 2021 do 19. 1. 2022, tedy po dobu 65 dní. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaný byl 1) v období od 31. 12. 2020 do 13. 10. 2021 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], a 2) v období od 16. 11. 2021 do 19. 1. 2022 vlastníkem nákladního automobilu jiného než podle § 2 písm. r) vyhlášky č. 205/1999 Sb. s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] (prokázáno výpisy z registru silničních vozidel). K těmto vozidlům, ač byla vedena dle registru vozidel jako provozovaná, nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce opakovaně žalovaného vyzval k úhradě příspěvku nepojištěných, ten však nijak nereagoval a neuhradil na pohledávku ničeho (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 16. 12. 2021, výzvou k úhradě ze dne 17. 2. 2022, výzvou k úhradě ze dne 10. 3. 2022, výzvou k úhradě ze dne 5. 5. 2022, výzvou k úhradě ze dne 23. 6. 2022, upomínkou ze dne 23. 3. 2022, upomínkou ze dne 25. 5. 2022, upomínkou ze dne 15. 6. 2022, upomínkou ze dne 10. 8. 2022, upomínkou ze dne 27. 9. 2022). Žalovaný byl řádnou předžalobní upomínkou vyzván k plnění i právním zástupcem žalobce (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 25. 10. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 27. 10. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 8. 11. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 6. 1. 2023 vč. podacího archu). 5. V posuzovaném případě žalovaný jakožto vlastník shora specifikovaných motorových vozidel provozoval tato vozidla v projednávaných obdobích bez pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou povinnost dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), tj. povinnost pojištění odpovědnosti vozidla. V souvislosti s porušením uvedené povinnosti vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na úhradu příspěvku, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 1, 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V případě vozidla [číslo]) byla povinnost porušována v období od 31. 12. 2020 do 31. 3. 2021, tj. 91 dní, v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tj. 91 dní, v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021, tj. 62 dní, a v období od 1. 9. 2021 do 13. 10. 2021, tj. 43 dní; celkem tak byla povinnost pojištění porušována po dobu 287 dní, výše denní sazby příspěvku u tohoto vozidla činí 65 Kč. Výše příspěvku tak celkem v daném případě činí 18 655 Kč. V případě vozidla [číslo]) byla povinnost porušována v období od 16. 11. 2021 do 19. 1. 2022, tj. celkem 65 dní, výše denní sazby příspěvku u tohoto vozidla činí 86 Kč. Výše příspěvku tak v daném případě činí 5 590 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou výzvu k úhradě (každé období porušování), tj. v posuzovaném případě na částku 1 500 Kč za 5 případů porušení (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 6. V posuzovaném případě činí celková výše příspěvku 24 245 Kč, náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek 1 500 Kč. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1 030 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 482 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.