14 C 176/2023-15 — Okresní soud v Kolíně

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků je dlouhodobě rozvráceno a nefunguje již více jak rok, ani jeden z manželů nechce v manželství pokračovat. 2. Manžel s návrhem souhlasil a k návrhu na rozvod manželství se připojil. Ani on nemá zájem na zachování manželství. 3. Po provedeném dokazování byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Oboustranně druhé manželství bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Kolín, manžel je občanem SR, manželka [příjmení], poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu. Manželství je bezdětné. Manželé spolu sice žijí, nicméně rodinnou domácnost netvoří. Soužití manželů v současnosti funguje tak, že manžel manželce předává finanční prostředky na domácnost, manželka vykonává domácí práce, volný čas spolu však netráví, manžel je převážně v práci, intimně se nestýkají. Manželskou poradnu navštívit nechtěli, ani jeden z manželů nebyl přesvědčen o tom, že by obnovení jejich soužití pomohla. O obnovení manželského soužití ani jeden z manželů nestojí. 4. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat. Dle č.l. 3 odst. 1 písm. a) odrážka první nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde manželka nadále žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Protože komunitární právo neupravuje rozhodné právo, aplikoval soud zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ zmps“). Dle ust. § 50 odst. 1 zmps rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zmps osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle ust. § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle ust. § 755 odst. 1 o.z. jsou dány. Hlavní příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném odcizení účastníků, v řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když ani jeden z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželé spolu již nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství. Příčiny rozvratu manželství, které byl soud povinen zjišťovat, jsou spatřovány v rozdílných názorech na základní otázky společného soužití, v jejich neschopnosti vzájemně komunikovat a trávit spolu volný čas. Manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ust. § 687 o.z. a nelze očekávat obnovení manželského soužití. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 z.ř.s., podle které v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.