14 C 188/2023-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení 10 123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 616 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 030 Kč od 18. 9. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 832 Kč od 30. 11. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 445 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení jakožto příspěvku do garančního fondu žalobce (dále jen„ příspěvek“) za 1) motocykl s objemem válců nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] [VIN kód], provozovaný ode dne 28. 1. 2022 do 14. 4. 2022, tedy po dobu 77 dní, a dále ode dne 15. 4. 2022 do 27. 7. 2022, tedy po dobu 104 dní, bez pojištění odpovědnosti; a dále za 2) osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], provozovaný od dne 11. 3. 2022 do 11. 5. 2022, tedy po dobu 62 dní, a dále ode dne 12. 5. 2022 do 3. 7. 2022, tedy po dobu 53 dní, bez pojištění odpovědnosti. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k závěru, že žalovaná byla v období od 28. 1. 2022 do 27. 7. 2022 vlastníkem motocyklu s objemem válců nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] [VIN kód], a dále v období od 11. 3. 2022 do 3. 7. 2022 vlastníkem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (prokázáno výpisy z registru silničních vozidel). K těmto vozidlům, ač byla vedena dle registru vozidel jako provozovaná, nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce opakovaně žalovanou vyzval k úhradě příspěvku nepojištěných, ta však nijak nereagovala a neuhradila na pohledávku ničeho (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 2. 6. 2022, výzvou k úhradě ze dne 4. 7. 2022, výzvou k úhradě ze dne 15. 9. 2022, výzvou k úhradě ze dne 13. 10. 2022, upomínkou ze dne 7. 9. 2022, upomínkou ze dne 4. 10. 2022, upomínkou ze dne 2. 1. 2023, upomínkou ze dne 18. 1. 2023). Žalovaná byla řádnou předžalobní upomínkou vyzvána k plnění i právním zástupcem žalobce (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 7. 11. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2022 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 30. 1. 2023 vč. podacího archu, předžalobní upomínkou ze dne 13. 2. 2023 vč. podacího archu). 5. V posuzovaném případě žalovaná jakožto vlastník shora specifikovaných motorových vozidel provozovala tato vozidla ve výše uvedených obdobích bez pojištění odpovědnosti, čímž porušila svou povinnost dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), tj. povinnost pojištění odpovědnosti vozidla. V souvislosti s porušením uvedené povinnosti vznikl žalobci vůči žalované nárok na úhradu příspěvku, jehož výše se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla povinnost porušována, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 1, 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., dále jen„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V případě motocyklu (vozidlo č. 1) nebylo vozidlo pojištěno celkem 181 dní, výše denní sazby příspěvku u tohoto vozidla činí 8 Kč. Výše příspěvku u motocyklu tak činí 1 448 Kč. V případě automobilu (vozidlo č. 2) nebylo vozidlo pojištěno celkem 115 dní, výše denní sazby příspěvku u tohoto vozidla činí 65 Kč. Výše příspěvku u automobilu tak činí 7 475 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou zaslanou výzvu k úhradě (každé období porušování), tj. v posuzovaném případě na částku 1 200 Kč (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). V posuzovaném případě činí tedy celková výše příspěvku 8 923 Kč, náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek 1 200 Kč. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.