14 C 210/2023-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 2. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 102 882 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 102 882 Kč od 31. 7. 2022 s tím, že účastníci spolu uzavřeli dne 30. 9. 2021 dohodu o narovnání, na jejímž základě se žalovaný zavázal uhradit žalobci dluh ve výši 102 882 Kč v měsíčních splátkách nejpozději do 30. 7. 2022. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas. Na základě předžalobní výzvy ze dne 8. 12. 2022 se dne 9. 1. 2023 ozval telefonicky žalovaný žalobci s tím, že svůj dluh vůči žalobci uznává, ale chce splácet po splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně. S takovým nastavením splátek byl žalobce ochoten souhlasit pouze pod podmínkou sepsání uznání dluhu ve formě notářského zápisu. Žalovaný s tímto souhlasil, poté však přestal se žalobcem komunikovat, k notáři nepřijel. Žalobce proto dospěl k závěru, že žalovaný své dluhy smírně řešit nechce, a proto se žalobce obrátil na soud. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 4. Účastníci (žalobce prostřednictvím svého jednatele [jméno] [jméno]) uzavřeli dne 30. 9. 2021 platně dohodu o narovnání, v níž se žalovaný zavázal uhradit žalobci svůj dluh ve výši 102 882 Kč plynoucí z účastníky dříve uzavřené nájemní smlouvy, čímž budou veškeré nároky z této nájemní smlouvy mezi účastníky vyrovnány. Tento svůj dluh se žalovaný zavázal žalobci uhradit formou měsíčních splátek do 30. 7. 2022 (prokázáno dohodou o narovnání ze dne 30. 9. 2021). Žalovaný však své závazky z dohody vůči žalobci neplnil, a to ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobce ze dne 8. 12. 2022 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2022 vč. dodejky). 5. Po právní stránce soud postupoval následovně Podle § 1903 odst. 1 věty první z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, čímž mezi nimi vznikl nový závazek, na jehož základě byl žalovaný povinen plnit. Tím, že svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po 30. 7. 2022, tj. dni splatnosti uvedeném v dohodě o narovnání, do prodlení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení z dlužné částky soud žalobci přiznal zákonný podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 142a odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 4 116 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3x 5 220 Kč (§ 7 bod 5., § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 3 477,6 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 24 153,6 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.