14 C 325/2023-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 9. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 13 992 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 992 Kč od 22. 3. 2023 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne 11. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě se žalobce zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], elektřinu a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu dle ceníku platného pro produkt dodávky Klasik Produktová řada Komplet elektřina PRO, a za distribuční a související služby regulovanou cenu dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době odběru pro sazbu distribuce D02D a hodnotu příkonu hlavního jističe 1 x 15,0 A. Žalobce žalovanému vystavil dne 7. 3. 2023 fakturu [číslo] znějící na částku 13 992 Kč, a to za 1,380 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období 9. 9. 2022 – 28. 2. 2023. Žalovaný dosud dlužnou částku neuhradil ani přes výzvy právního zástupce žalobce. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je slovenský občan. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. 4. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 6. Účastníci uzavřeli dne 11. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na základě které žalobce dodával žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu dle ceníku (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11. 8. 2022 [číslo] ceníkem Komplet elektřina PRO). Žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne 7. 3. 2023 s datem splatnosti 21. 3. 2023 za období od 9. 9. 2022 – 28. 2. 2023 částku 13 992 Kč za odebranou elektřinu (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2023 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2023 včetně podacího lístku). 7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že platně uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny podle § 50 a násl. dle ust. § 72 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a rovněž dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném k 1. 7. 2021 (dále jen„ o.z.“). 8. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o dodávkách elektřiny, na jejímž základě v odběrném místě na adrese [adresa]. Následně žalobce žalovanému vystavil za uskutečněný odběr elektřiny fakturu v celkové hodnotě zažalované částky, kterou žalovaný ani přes výzvy žalobce neuhradil. Protože žalovaný netvrdil či neprokazoval a v řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by odebral jiné množství či že by na dluh něčeho uhradil, je žaloba důvodná, a to včetně příslušenství (úroků z prodlení) požadovaného od prvního dne prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (vzhledem k datu nastalého prodlení žalované). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, pod bodem 28 vymezil tzv. formulářovou žalobou jako„ zpravidla návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základní právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožná či jen s drobnými odchylkami. Soudy jej odhalí i díky jednotě v osobě žalobce, jeho právního předchůdce anebo jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby.“ Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u zdejšího soudu„ shodné“ žaloby např. pod sp. zn. 14 C 298/2023, 14 C 266/2023 či 10 C 103/2022. Soud má za to, že tak byly splněny podmínky pro přiznání nákladů dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c/ bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.