15 C 71/2023-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně, která je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení 12 535 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná byla v období od 5. 12. 2019 do 21. 7. 2020 a dále v období od 22. 7. 2020 do 9. 11. 2020 vlastníkem/provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo TP], a to bez sjednaného povinného pojištění. Z tohoto titulu je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 35 Kč za jeden den provozu nepojištěného vozidla dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (tj. za období od 5. 12. 2019 do 21. 7. 2020 částku 8 050 Kč (230 x 35 Kč) a za období od 22. 7. 2020 do 9. 11. 2020 částku 3 885 Kč (111 x 35 Kč), tedy celkem částku 11 935 Kč) a ze dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. po 300 Kč. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzvána, na pohledávku přesto žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), včetně důkazů vyžádaných soudem (výpis z registru vozidel), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaná byla v období od 5. 12. 2019 do 21. 7. 2020 a dále v období od 22. 7. 2020 do 9. 11. 2020 vlastníkem a zároveň provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo TP] (prokázáno sdělením města Kolín, odboru dopravy, ze dne 31. 8. 2023), ke kterému nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných (prokázáno výzvou ze dne 16. 9. 2020 a za další období ze dne 13. 1. 2021 včetně) a upomínky zaslala na adresu žalované v zákonné lhůtě jednoho roku (prokázáno potvrzeními provozovatele poštovních služeb o odeslání/doručení zásilky žalované ze září 2020 a ledna 2021). Žalovaná byla o úhradu i upomínána (prokázáno obsahem upomínek ze dne 7. 1. 2021 a 22. 4. 2021 včetně potvrzení o jejich odeslání žalované), a to i zástupcem žalobkyně řádnou předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2022 a ze dne 16. 9. 2022 (prokázáno obsahem předžalobních výzev a odeslání podacími archy od zásilky z téhož dne). Žalovaná přesto na dlužnou částku ničeho neuhradila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 částku 35 Kč. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku 300 Kč. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 7. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětných obdobích (od 5. 12. 2019 do 21. 7. 2020 – celkem 230 dnů; od 22. 7. 2020 do 9. 11. 2020 – celkem 111 dnů) vlastníkem a zároveň provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek nepojištěných (341 x 35 Kč) dle § 4 odst. 1, odst. 3 zákona ve výši stanovené § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky a dva poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši stanovené dle § 2a vyhlášky. Jelikož žalovaná nezaplatila dlužnou částku v termínu splatnosti, dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalované náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátkou, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 12 535 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 300 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokátka plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám této advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.