18 C 11/2023-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 16 764,01 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] které se mj. řídí všeobecnými podmínkami žalobce, ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Na základě smluv se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly, a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Součástí smluv byla i ujednání o koupi technických zařízení za zvýhodněných podmínek (podmíněná sleva, splátky). Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby platit vyúčtované ceny a dluží tak žalobci zažalovanou částku sestávající z neuhrazených zbývajících splátek zařízení a doúčtované podmíněné slevy k zakoupenému zařízení. Žalovaný svůj dluh dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobcem vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) a rozhodl věc bez nařízení jednání. Žalobce k výzvě soudu projevil s tímto postupem souhlas. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, proto má soud za to, že s daným postupem souhlasí a nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán níže uvedený skutkový stav. 5. Účastníci uzavřeli dne 18. 2. 2020 účastnickou smlouvu [číslo] prodlouženou dodatkem ze dne 24. 6. 2020, dále dne 23. 9. 2020 účastnickou smlouvu [číslo] prodlouženou dodatkem ze dne 29. 4. 2021. Součásti dodatku o prodloužení účastnické smlouvy [číslo] ze dne 24. 6. 2020 bylo ujednání o koupi technického zařízení žalovaným, kterým byl Samsung Galaxy A51 ([číslo]) – černý, IMEI [číslo], za kupní cenu 9 499 Kč, z toho akontace činila 199 Kč, podmíněná sleva poskytnutá žalovanému činila 5 000 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal uhradit ve 23 splátkách po 100 Kč. Součásti dodatku o prodloužení účastnické smlouvy [číslo] ze dne 29. 4. 2021 bylo ujednání o koupi technického zařízení žalovaným, kterým byl Samsung Galaxy A52 5G ([číslo]) – černý, IMEI [číslo], za kupní cenu 10 999 Kč, z toho akontace činila 129 Kč, podmíněná sleva poskytnutá žalovanému činila 5 000 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal uhradit ve 23 splátkách po 190 Kč. Dále účastnící uzavřeli dne 18. 11. 2020 kupní smlouvu a dohodu a o splátkovém kalendáři, na základě které žalovaný zakoupil dvě technická zařízení, a to Samsung Galaxy A51 ([číslo]) – černý, IMEI [číslo], za kupní cenu 6 999 Kč, z toho akontace činila 99 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal uhradit ve 23 splátkách po 300 Kč a Dětské hodinky Family Watch MT40 - Modrá, IMEI [číslo], za kupní cenu 6 999 Kč, z toho akontace činila 189 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal uhradit ve 35 splátkách po 80 Kč. Vyúčtováním (finančním vypořádáním) [číslo] ze dne 26. 7. 2021 se splatností dne 9. 8. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 8 180 Kč, která představuje finanční vypořádání nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo žalovanému poskytnuto za zvýhodněných podmínek, tj. úhradu celé dosud nesplacené výše kupních cen zařízení, přičemž z tohoto vyúčtování žalobce požadoval částku 5 894,01 Kč. Vyúčtováním [číslo] ze dne 24. 8. 2021 se splatností dne 7. 9. 2021 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 5 870 Kč, která představuje součet neuhrazených splátek za technická zařízení Samsung Galaxy A51 ([číslo]) – černý (IMEI [číslo]) a Samsung Galaxy A52 5G ([číslo]) – černý. Dopisem ze dne 8. 7. 2021 vypověděl žalobce účastnické smlouvy uzavřené se žalovaným z důvodu přetrvávajícího neplnění závazků z daných smluv ze strany žalovaného. Vrubopisem [číslo] ze dne 7. 9. 2021 se splatností dne 21. 9. 2021 doúčtoval žalobce žalovanému částku 5 000 Kč, která představuje poskytnutou podmíněnou slevu na technické zařízení IMEI [číslo], na níž žalovaný porušením smluvních podmínek ztratil nárok. Jelikož žalovaný výše uvedené položky z jednotlivých vyúčtování neuhradil, byl k jejich zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 21. 9. 2022. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. 7. Ohledně koncových zařízení účastníci uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Ve věci se jedná o závazek z kupní smlouvy. Je proto dána pravomoc soudu (§ 7 odst. 1 o.s.ř.), neboť prodej zařízení, které slouží k využívání služeb elektronických komunikací, nepředstavuje samotné poskytování služeb elektronických komunikací. Na tom nic nemění skutečnost, že ujednání o koupi bylo obsaženo v účastnické smlouvě o poskytování elektronických komunikací. Žalovaný byl tedy povinen dle smluv zaplatit žalobci sjednané kupní ceny zařízení. Strany se vedle toho dohodly na slevě na koncovém zařízení, která byla podmíněna dobou trvání smlouvy a příslušného tarifu. Nebude-li dodržena sjednaná doba trvání, byl žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou žalobci vrátit. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a z tohoto důvodu žalobě vyhověl. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný na zažalovanou částku něčeho uhradil. Tím, že žalovaný dlužné částky nezaplatil v termínech splatnosti, dostal se tak dny následujícími po dnech splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu („a.t.“), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ a.t.), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby do podání návrhu činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.). -) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.