7 C 238/2023-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 229,55 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný prováděl v období od [datum] do [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], EAN [číslo], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovanému byla k zaplacení dlužné částky vystavena faktura [číslo] splatná dne [datum] na částku 20 229,55 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil, a to přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. Z čestného prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě platně uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jsou zaměstnanci společnosti [právnická osoba] zplnomocněni žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. [příjmení] ve výši 11.418,77 Kč, představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru, byla žalobkyní uhrazena na základě faktury [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum], a to ke dni [datum]. 6. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému písemnou výzvu k narovnání bezesmluvního vztahu týkající se dodávky a distribuce elektřiny do odběrného místa a žádost o sjednání nápravy a narovnání tohoto bezesmluvního vztahu, neboť pro odběrné místo žalovaného eviduje ke dni [datum] od dodavatele elektřiny, společnosti [právnická osoba] žádost na ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. K tomuto dni zanikla pro odběrné místo žalovaného smlouva o zajištění služby distribuční soustavy. To znamená, že ode dne [datum] nebyl odběrnému místu žalovaného přiřazen žádný dodavatel elektřiny a vznikl bezesmluvní vztah. Žalovaný byl upozorněn, že pokračování v tomto stavu, kdy ke svému odběrnému místu nemá uzavřenou smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy a současně nemá uzavřenu ani smlouvu o dodávce elektřiny, může být v budoucnu hodnoceno jako neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. 7. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn, že doposud nedošlo ke sjednání nápravy bezesmluvního vztahu. Zároveň mu bylo sděleno, že žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy vzniká mj. právo dle ustanovení § 25 odst. 3 písm. c) bod 3. a 4. energetického zákona omezit nebo přerušit distribuci elektřiny v odběrném místě (např. provedením demontáže měřicího zařízení). Tomuto právu zároveň odpovídá zákonná povinnost zákazníka zaplatit provozovateli distribuční soustavy náhradu způsobené škody podle ustanovení § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. 8. Z protokolu o kontrole odběrného místa (č. kontroly [číslo]) na adrese [adresa žalovaného] (č. OM [číslo]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa, při které žalovaný potvrdil, že elektřinu dle stavu na elektroměru spotřeboval. Následně byla provedena demontáž elektroměru. 9. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že neoprávněný odběr trval 70 dní (od [datum] do [datum]) a celková náhrada škody za neoprávněný odběr ve smyslu § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb. byla stanovena na částku 20 229,56 Kč. 10. Fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] byla žalovanému vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny od [datum] do [datum], na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], EAN [číslo], ve výši 20 229,55 Kč se splatností dne [datum]. 11. Pro přetrvávající prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky žalobkyně dále vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 12. Dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění; c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán; d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina; e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily (1.), které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy (2.), které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení (3.); f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy; g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 13. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 14. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 15. Dle § 16 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 16. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný prováděl ve svém odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolou a žalovanému byla následně v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona a vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyúčtována náhrada v celkové výši odpovídající žalované částce, kterou žalovaný ani přes výzvu neuhradil. Tím, že žalovaný nezaplatil svůj dluh v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. 17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 810 Kč (zaplacený soudní poplatek) a dále 600 Kč (paušální náhrada nezastoupené žalobkyně za dva úkony právní služby po 300 Kč ve smyslu ust. 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 410 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).