7 C 281/2023-15 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 11 348 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] účastnickou smlouvu [číslo] jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník tarifů a služeb. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací včetně souvisejících služeb a žalovaná se zavázala žalobkyni za tyto služby řádně a včas platit sjednané ceny. Dále žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu [číslo] pro číslo služby [anonymizováno] na koncové zařízení Samsung Galaxy A52 5G, přičemž část kupní ceny se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných splátkách. Dále žalovaná rovněž využívala službu Magenta 1 Business, za což jí náležela sleva. Žalovaná však splátky zařízení a ceny za poskytnuté služby nehradila řádně a včas. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku sestávající z dlužných zbývajících splátek za koncové zařízení ve výši 10 780 Kč, dlužných příspěvků Magenta 1 Business ve výši 490 Kč a dlužné ceny za SMS na speciálně zpoplatněna čísla ve výši 78 Kč. Dlužnou částku žalovaná neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. Konf 99 [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf [číslo], ze dne [datum], sp. zn. Konf 10 [číslo]). V této věci se jedná o nárok žalobkyně za služby třetích stran a o nárok z kupní smlouvy (dlužná kupní cena) na technické koncové zařízení. Nejde tedy o samotné služby elektronických komunikací. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán níže uvedený skutkový stav. 5. Mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření účastnické smlouvy, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala žalobci za tyto služby platit řádně sjednanou cenu. Účastníci dále uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu a dohodu o splátkovém kalendáři, jejímž předmětem byla koupě koncového zařízení Samsung Galaxy A52s 5G (A528B) – černý, IMEI [číslo] za kupní cenu ve výši 11 499 Kč Částku 229 Kč uhradila žalovaná jako akontaci a zbývající část kupní ceny se zavázala uhradit ve 23 splátkách po 490 Kč. Žalovaná porušila své povinnosti, když přestala řádně a včas hradit vyúčtování za poskytnuté služby. Žalobkyně žalované vyúčtovala cenu za poskytnuté služby za období [datum] – [datum] vyúčtováním [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum], a to mj. v částce 78 Kč za zprostředkované služby (SMS na speciálně zpoplatněná čísla). Žalobkyně dále vyúčtováním [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] vyúčtovala žalované částku 10 780 Kč představující všechny zbývající neuhrazené splátky koncového zařízení, které se staly splatnými, neboť žalovaná neuhradila splátku zařízení řádně a včas a částku 490 Kč přestavující příspěvek Magenta 1 Business, který byl podmíněn řádným splácením dle splátkového kalendáře. Žalovaná uvedená vyúčtována neuhradila a dluží tak žalobkyni zažalovanou částku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ust. § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. 7. Poskytnutí technického zařízení pak soud posoudil jako kupní smlouvu dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Tím, že žalovaná dlužné částky nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., a to z přiznané částky ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší faktury, jak žalobkyně požadovala. Žalobkyně má dále dle § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb. nárok na částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve vztahu mezi podnikateli. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), dále 900 Kč (3 x 300 Kč) za advokátem učiněné tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.) dle 14b odst. 1 bod 2 a.t.; 300 Kč (3 x 100 Kč) za tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud přiznal náklady dle § 14b a.t., neboť soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se služeb třetích stran či neuhrazených splátek za technická zařízení s předmětem plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč opakovaně podává žaloby (návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu) na ustáleném vzoru. Tyto žaloby se liší pouze v datech uzavření smluv, výši dlužných částek, číslech vyúčtování apod.