7 C 74/2023-20 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 17 980,67 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná prováděla na adrese [adresa žalované], číslo odběrného místa: [číslo], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Následkem výše uvedeného jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhl. č. 359/2020 Sb. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 7 021,70 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 958,97 Kč. Žalované byla dne [datum] vystavena k úhradě škody faktura [variabilní symbol] splatná dne [datum]. Žalovaná svůj dluh neuhradila, a to přestože jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. 5. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zmocnila společnost [právnická osoba] k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání, k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení netechnických ztrát elektřiny z distribuční soustavy, k instalování a odebírání zařízení zmocnitele sloužícího k měření dodávky nebo odběru elektřiny, provádění video a foto dokumentace k zajištění důkazních prostředků, k zajištění kontrolovaného odběrného místa prostředky proti neoprávněné manipulaci, k provádění odpojení odběrného místa dle stanovených pravidel a další. 6. Z protokolu o kontrole odběrného místa (č. kontroly [číslo]) na adrese [adresa žalované] (č. OM [číslo]) ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa, kterou byl zjištěn neoprávněný odběr – připojení kabelu CU 3 x 2,5 do domu z přívodní svorky HJ. ER byl zamčený vlastním zámkem, který byl odstraněn, přičemž bylo zjištěno chybějící víčko na KP 01 a připojení kabelu pomocí krutisvorek na L1 a nulovém vodiči v KP 01, průtok proudu 0 A. Byla kontaktována Policie ČR, po jejímž příjezdu a detailní prohlídce rozvaděče bylo zjištěno, že kabel připojený v KP 01 je ustřižený a neslouží k napájení předmětné nemovitosti. Kabel, který napájel objekt, byl připojený na přívodní svorce HJ fázi L1. Na přívodní svorce HJ je připojený hnědý vodič kabelu 3 x 2,5 mm, který vede zemí směrem do domu. Následovalo odpojení neoprávněného odběru a odebrání pojistek. [příjmení] [jméno] 01 byla zaplombována kovem, HDS oranžovou plastovou plombou. Bylo provedeno podání vysvětlení na Obvodním oddělení [obec] ČR [obec]. 7. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že neoprávněný odběr trval 127 dní (od [datum] do [datum]) a náhrada škody za neoprávněný odběr byla vyčíslena na částku 7 021,70 Kč Náklady na přerušení dodávky elektřiny (zamezení neoprávněného odběru) činily 10 958,97 Kč. Celková náhrada škody za neoprávněný odběr ve smyslu § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. tak byla stanovena na částku 17 980,67 Kč. 8. Fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny od [datum] do [datum], na odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované], EAN [číslo] ve výši 17 980,67 Kč se splatností dne [datum]. 9. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná na fakturu ze dne [datum] neprovedla do data splatnosti žádnou úhradu a byla proto vyzvána k úhradě dlužné částky do dne [datum]. 10. Pro přetrvávající prodlení žalované s úhradou dlužné částky žalobkyně dále vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 11. Dle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl; b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění; c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán; d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina; e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily (1.), které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy (2.), které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení (3.); f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy; g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. 12. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 13. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 14. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Další pravidla pro určení množství neoprávněně odebrané elektřiny a pro určení výše náhrady škody jsou obsažena v § 9 odst. 2 až odst. 12 vyhlášky. 15. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná prováděla ve svém odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny. Tato skutečnost byla zjištěna kontrolou a žalované byla následně v souladu s příslušnými ustanoveními energetického zákona a vyhlášky č. 359/2020 Sb. vyúčtována náhrada škody v celkové výši žalované částky, kterou ani přes opakované výzvy neuhradila. Tím, že žalovaná nezaplatila svůj dluh v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni v zákonné výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody pro jiný postup. 16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky 800 Kč (zaplacený soudní poplatek) a dále 900 Kč (paušální náhrada nezastoupené žalobkyně za tři úkony právní služby po 300 Kč ve smyslu ust. 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 700 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).