11 C 233/2023-70 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 20. 3. 2023 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 22 341 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 19. 4. 2022 uzavřel jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků. Na základě uzavřené smlouvy tedy společnost Zaplo poskytla žalované úvěr ve výši 5 500 Kč na její účet. Žalovaná využila následně svého práva a na základě dodatku ke smlouvě ze dne 2. 5. 2022, 3. 5. 2022, 4. 5. 2022 a 5. 5. 2022 si navýšila úvěr na celkovou výši 17 500 Kč. Žalovaná se zavázala společnosti Zaplo vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však sjednanou částku přes výzvy právního předchůdce žalobce neuhradila řádně a včas. Žalovaná byla v rámci upomínky informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 6. 7. 2022 a vyzvána k jeho úhradě. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena sdělením ze dne 16. 11. 2022. Žalobce tedy požadoval částku 22 341 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 17 500 Kč, ze smluvního úroku ke dni zesplatnění v kapitalizované výši 4 181 Kč a smluvní pokuty vyčíslené ke dni zesplatnění v částce 660 Kč. Žalovaná na uvedený dluh uhradila částku 3 320 Kč a poté již neuhradila ničeho, a to ani po výzvě právního zástupce žalobce ze dne 16. 11. 2022.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Žalovaná při soudním jednání dne 27. 2. 2024 uvedla, že si brala půjčku od , právnická osoba, , proběhlo to elektronicky, v systému byly možnosti výše půjček, žalovaná si určitou zvolila, už si přesně nevzpomíná na výši částky ani na to, zda úvěr čerpala jednorázově nebo v několika částkách. Nevybavila si, zda k poskytnutí úvěru posílala nějaké doklady, určitě posílala kopii občanského průkazu a dále částku 1,- Kč na ověření, že je majitelem bankovního účtu, na další doklady si nevzpomněla. Dále uvedla, že v té době zřejmě nebyla zaměstnána, končila jí mateřská dovolená, vykonávala brigády. Žalovaná měla účet u ČSOB, účet nyní nevyužívá, resp. ztratila kartu k účtu. V současné době je na mateřské dovolené, zaměstnavatel jí vyplácí podporu v mateřství ve výši 12 300 Kč, od dubna bude po dobu tří let pobírat rodičovský příspěvek, jeho výši nezná, otce dítěte neuvedla, tedy nepobírá na něj žádné výživné. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 19. 4. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 500 Kč bezhotovostně na její účet č. , č. účtu, . Žalované byl na základě dodatků ke smlouvě ze dne 2. 5. 2022, 3. 5. 2022, 4. 5. 2022 a 5. 5. 2022 navýšen úvěr na celkovou výši 17 500 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr uhradit společně s poplatkem, který byl vyčíslen v každém dodatku v jiné výši, do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, respektive od uzavření dodatků ke smlouvě. Z jednotlivých výpisů vyplývá, že právní předchůdce žalobce zaslal žalované na její účet č. , č. účtu, postupně dne 19. 4. 2022 částku 5 500 Kč, dne 2. 5. 2022 částku 500 Kč, dne 3. 5. 2022 celkem částku 2 500 Kč, dne 4. 5. 2022 celkem částku 6 500 Kč a dne 5. 5. 2022 částku 2 500 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná uhradila pouze částku 3 320 Kč a dostala se tak do prodlení. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2022.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.13. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 19. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované nejprve poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaná využila následně svého práva a na základě dodatků ke smlouvě ze dne 2. 5. 2022, 3. 5. 2022, 4. 5. 2022 a 5. 5. 2022 jí byl navýšen úvěr na celkovou výši 17 500 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr společně s poplatky dle jednotlivých dodatků uhradit do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, popř. dodatků.14. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil žalobní tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce a označil k nim důkazní prostředky.15. Žalobce podáním ze dne 13. 12. 2023 uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel úvěru prověřil žalovanou v registrech SOLUS, CNCB, ISIR apod. Dále uvedl, že žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě a že si není vědoma, že by byla evidována v databázi dlužníků.16. K prověření úvěruschopnosti žalované tedy bylo zjištěno, že předchůdce žalobce zjišťoval pouze, zda žalovaná není vedena ve výše uvedených registre