12 C 189/2022-74 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 622 200 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 7. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalovanému dne 7. 7. 2019 částku 150 000 Kč a dne 8. 7. 2019 částku 150 000 Kč, celkem tedy 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku žalobci nejpozději do 31. 8. 2019 s tím, že pro případ prodlení se zavázal zaplatit žalobci od prvního dne prodlení smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně a včas.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že došlo mezi účastníky k ústní dohodě, že pokud dluh uhradí, nebude žalobce požadovat smluvní pokutu. K tomuto však nedoložil žádné důkazy a žalobce tuto skutečnost popřel u jednání.3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 7. 7. 2019 žalobce zapůjčil žalovanému částku 150 000 Kč a dne 8. 7. 2019 částku 150 000 Kč, celkem tak žalobce zapůjčil žalovanému částku 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku nejpozději do 31. 8. 2019, když pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit žalobci od prvního dne prodlení smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky.4. Z výzvy ze dne 28. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky společně se smluvní pokutou, a to nejpozději do 6. 7. 2022. Na základě této výzvy pak žalovaný žalobci uhradil dne 4. 7. 2022 pouze zápůjčku ve výši 300 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky však žalovaný žalobci neuhradil.5. Žalovaný se k jednání soudu ani jednou nedostavil, nedoložil ke svým tvrzením žádné důkazy a soud tak považuje předložené listinné důkazy za dostačující k rozhodnutí ve věci.6. Podle § 2390 a násl. o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.8. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.9. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.10. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.11. Podle 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli v souladu s 2390 o. z. smlouvu o zápůjčce, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve sjednané lhůtě do 31. 8. 2019. Součástí smlouvy o zápůjčce bylo i ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky, a to ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Žalovaný zápůjčku nevrátil včas, žalobce proto vyzval žalovaného na základě výzev k vrácení zápůjčky včetně sjednané smluvní pokuty ve výši 0,2 % denně z dlužné částky ve stanoveném termínu. Žalovaný dne 4. 7. 2022 uhradil žalovanému částku 300 000 Kč, tedy 2 roky po sjednaném termínu vrácení, žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě, a to za období od 1. 9. 2019 do 3. 7. 2022. Pokud jde o výši smluvní pokuty, má soud za to, že výše smluvní pokuty je v souladu s platnou judikaturou a není nepřiměřená. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku (tj. smluvní pokutu) spolu se zákonnými s úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. č. 351/2013 Sb.13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za 3 úkony právní služby v tarifní hodnotě po 10 820 Kč a jeden úkon právní služby v tarifní hodnotě po 5 410 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21 % DPH ve výši 8 204,70 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 31 110 Kč, tedy celkem 78 384,70 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.