15 C 80/2023-54 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá zrušení vyživovací povinnosti k již zletilému synovi naposledy určené ve výši , částka, rozsudkem ze dne 7. 1. 2020. Syn nabyl zletilosti, byl soudním rozhodnutím omezen ve svéprávnosti. Výživné hradil až do srpna 2023. Dárky synovi dává, k narozeninám, Vánocům, má u něj část šatníku, když je u něj, loni hradil polovinu zájezdu do Maďarska organizovaného stacionářem. Žalovaný pobývá od pondělí do pátku ve stacionáři v , adresa, , na víkendy si ho k sobě bere od pátku do neděle co 14 dní, na prázdniny se také na jeho péči podílí a má ho u sebe. Opatrovníkem syna byla ustanovena jeho matka , jméno FO, , pobírá invalidní důchod a dávky. Vzhledem k jeho příjmům je přesvědčen, že je syn finančně zabezpečen a žádá zrušení vyživovací povinnosti.2. Žalovaný se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka pro řízení z důvodu kolize se zájmy jeho hmotněprávního opatrovníka, své matky, které má rovněž k žalovanému vyživovací povinnost, vyjádřil tak, že pokud se není dítě schopno živit samo, pak vyživovací povinnost trvá. Je třeba se zajímat o majetkové poměry rodiny, když skutečnost, že žalovaný pobírá invalidní důchod a dávky nenahrazuje vyživovací povinnost bez dalšího. Dle posudku vypracovaného v řízení o omezení svéprávnosti je žalovaný vzhledem ke svému postižení velmi omezen v běžném fungování, jeho zapojení do pracovní činnosti je omezené, jeho možné příjmy by tak byly velmi nízké. Má za to, že výdaje žalovaného jsou vyšší než jeho příjmy, navrhuje ponechání vyživovací povinnosti ve výši dle uvážení soudu.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), dále soudem vyžádanými zprávami k příjmům a výslechem matky žalovaného; potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:4. Naposledy byla vyživovací povinnost k žalovanému stanovena rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. ledna 2023 č. j. , spisová značka, , kterým byla schválena dohoda rodičů, částkou , částka, a na společnou dceru účastníků částkou , částka, , soud vycházel z toho, že z důvodu vážného zdravotního stavu , jméno FO, byl pobírán příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč ze 75% hrazen k rukám stacionáře, kde je za pobyt a služby hrazena částka cca 12 000 Kč, příjem matky byl cca 34 000, otce 45 000 Kč. Žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. září 2023, který nabyl právní moci dne 20. října 2023, č. j. , spisová značka, , omezen ve svéprávnosti s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech a nakládání s finančními prostředky a majetkem do částky , částka, týdně, opatrovníkem mu byla jmenována matka , jméno FO, . Z předně uvedeného rozsudku bylo zjištěno, že žalovaný trpí těžkou poruchou autistického spektra, středně těžkou mentální retardací, která je celoživotní a zasahuje do mnoha oblastí života, omezuje jeho sociální fungování, bez možnosti zlepšení a ovlivnění léčbou.5. Příjem žalobce z pracovního poměru od ledna do června 2023 činil průměrně 43 493 Kč čistého měsíčně, za období červenec až listopad průměrně 50 452 Kč čistého (prokázáno potvrzením zaměstnavatele , právnická osoba, . ze dne 12. 12. 2023). Příjem matky žalovaného z pracovního poměru od ledna do června 2023 činil průměrně 32 607 Kč čistého měsíčně, za období červenec až listopad 35 782 Kč čistého (prokázáno potvrzením zaměstnavatele , právnická osoba, ze dne 5. 12. 2023). Rodiče další vyživovací povinnost nemají (ze shodného tvrzení účastníků).6. Z výslechu matky žalovaného, která vykonává i funkci jeho hmotněprávní opatrovnice, soud zjistil, že , jméno FO, je od pondělí do pátku ve stacionáři, každý týden je třeba jej odvést na svozové místo do , obec, a zase odvést, to zařizuje její matka, poté jeden víkend má , jméno FO, u sebe ona, druhý otec, kromě částky hrazené stacionáři, má s žalovaným další náklady, a to na lékaře , částka, měsíčně za péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, za dojíždění k lékaři v , adresa, , a to asi dvakrát do měsíce a zvýšené náklady na oblečení, protože má žalovaný velkou velikost a rychle věci zničí, nerozumí hodnotě věcí, za listopad a prosinec takto vydala , částka, , domnívá se, že částka , částka, není dostatečná, , jméno FO, baví vaření, ve stacionáři se částečně i učí, baví ho hry na počítači, s otcem nemají shodné názory na rozsah jeho styku se synem a další záležitosti, ale nikoli zásadní.7. Žalovaný nikdy nebyl veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ČR, nebyl vyplácen dávkami pomoci v hmotné nouzi, nepobírá žádné dávky státní sociální podpory (prokázáno zprávami Úřadu práce ČR ze dne 5. a 6. 12. 2023). Žalovaný pobírá příspěvek na péči, od 1-3/2023 pobíral II. stupeň příspěvku ve výši 6 600 Kč, od 4/2023 pobírá částku 12 800 Kč, je držitelem průkazu OZP, od 1-3/2023 s označením ZTP, od 4/2023 s označením ZTP/P, po celé období roku 2023 pobírá dále příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč (prokázáno zprávou Úřadu práce ČR, oddělení PnP a DOZP, ze dne 5. 12. 2023). Byla-li výše příspěvku na péči snížena z 6 600 Kč na 4 400 Kč rozhodnutím ze dne 21. 4. 2023 z důvodu dosažení zletilosti, současně bylo zahájeno z moci úřední správní řízení za účelem nového stanovení příspěvku (rozhodnutí ze dne 21. 4. 2023 zn. , spisová značka, ), a dalším rozhodnutí příspěvek zvýšen na částku 13 900 Kč od dubna 2023 a od května 2023 na částku 12 800 Kč a rozdíl žalovanému doplacen (rozhodnutí ze dne 11. 7. 2023 zn. , spisová značka, ), je to poslední částka, která je stabilně vyplácena žalovanému jako příspěvek na péči a v této výši ji soud zohlednil ve výši příjmu žalovaného. Žalovaný pobírá od 18. 4. 2023 invalidní důchod třetího stupně ve výši 15 312 Kč měsíčně, když doplatek za období od dubna do července 2023 byla vyplacen zpětně až v červenci v částce 56 864 (prokázáno zprávou Okresní zprávy sociálního zabezpečení ze dne 6. 12. 2023).8. Za týdenní stacionář pro žalovaného , právnická osoba, účtuje částku za období 8 – 9/2023 celkem 13 418 Kč, která se skládá z platby za stravu 3 720 Kč, ubytování 6 250 Kč, dopravu 360 Kč a péči v rozsahu 75% PNP ve výši 3 088 Kč (prokázáno vyúčtováním ze dne 30. 9. 2023). Dále za období října 2023 to byla částka 12 980 Kč, z čehož strava 3 925 Kč, ubytování 5 500 Kč, doprava 405 Kč a péče 3 150 Kč (prokázáno vyúčtováním ze dne 31. 10. 2023). Za období listopadu 2023, kdy byl žalovaný nemocný, pak byla vyúčtována částka 7 780 Kč, tj. strava 1 340 Kč, ubytování 5 250 Kč, doprava 90 Kč, péče 1 100 Kč (prokázáno vyúčtováním ze dne 30. 11. 2023). Za období prosince 2023 byla vyúčtována částka 15 333 Kč, tj. strava 2 935 Kč, ubytování 4 000 Kč, doprava 315 Kč, péče 8 084 Kč (prokázáno vyúčtováním ze dne 31. 12. 2023). Dále byla , právnická osoba, doúčtována částka celkem 27 436 Kč za péči za období duben až listopad 2023 (prokázáno vyúčtováním doplatku ze dne 31. 12. 2023), a to jako důsledek neohlášení změny výše pobíraného příspěvku na péči žalovaným jeho opatrovnicí. Platba za péči se vždy odvíjí od výše skutečně vypláceného příspěvku na péči a je stacionáři hrazena v rozsahu 75 % skutečně pobíraného příspěvku. Nejedná se tak o nedoplatek či mimořádnou platbu.9. V řízení tak bylo prokázáno, že od posledního rozhodnutí došlo ke změně poměrů na straně žalovaného. Žalovaný nabyl zletilosti, byl omezen ve svéprávnosti a byl mu přiznán invalidní důchod třetího stupně. V jeho finančních poměrech se dále projevila i změna výše vypláceného příspěvku na péči. Pokud žalovaný při poslední úpravě poměrů pobíral příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč a výživné od otce ve výši 7 500 Kč, pak od zletilosti je poživatelem důchodu ve výši 15 312 Kč, příspěvku na mobilitu ve výši 900 Kč a příspěvku na péči ve výši 12 800 Kč, jeho měsíční příjem tak činí částku 29 012 Kč. Příjem rodičů se rovněž od poslední úpravy o něco zvýšil, ale nikoli zásadně, žalobce dále hradí i výživné na společnou dceru , jméno FO, ve výši , částka, měsíčně.10. Zákon váže trvání vyživovací povinnosti rodičů k dětem na dobu, do které děti nejsou samy schopny se živit. Zdravotní handicap žalovanému neumožňuje, a s největší pravděpodobností nikdy nebude umožňovat, opatřit si prací dostatek prostředků k pokrytí životních potřeb. Soud se ztotožňuje se závěrem, že samotným přiznáním invalidního důchodu a příspěvku na péči či jiných dávek nezaniká vyživovací povinnost rodičů k dětem. U osob hendikepovaných může vyživovací povinnost rodičů trvat celý život (viz např. I. ÚS 2306/12 a I. ÚS 1996/12-2). Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. II. ÚS 2155/09, vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. Ústavní soud pak ve svém nálezu ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. I. ÚS 2306/12 mimo jiné uzavřel:„ Objektivní nemožnost dítěte živit