17 C 37/2024-16 — Okresní soud v Kolíně

Manželka podala žalobu o rozvod manželství, uvedla, že s manželem nežijí ve společné domácnosti třináct let, každý má své bydliště. Manželka ze zdravotních důvodů potřebuje řešit svou bytovou potřebu jinak, k čemuž bude nutné vypořádat společné jmění manželů. Manželství považuje za zcela nefunkční a formální.Manžel se k žalobě nevyjádřil.Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 12. 6. 1982 před Městským národním výborem , adresa, . Z výslechu manželky soud má soud za prokázané, že po třiceti letech manželství manžel manželku opustil údajně kvůli jiné ženě, již se nevrátil a s manželkou přestal komunikovat. Nestýkají se, manželka jej jednou kontaktovala kvůli prodeji společné nemovitosti, žádala od něj také vyúčtování elektřiny za dům, kde manželka bydlí, aby si mohla elektřinu platit sama. Manžel tedy platí elektřinu a telefonní paušál, který náležel asi k jeho služebnímu číslu. Manželka to vnímá jako kompenzaci, neboť manžel pronajímá garáže a o zisk se s manželkou nedělí. Manželka se o dům, kde bydlí, stará sama, náleží k němu zahrada 4 000 m2 a rybník. Manžel bydlí údajně v podnájmu v , Anonymizováno, Manželka se stýká jen s rodiči manžela. S manželem se nestýkají ani při příležitosti rodinných oslav, neposkytují si pomoc, a to ani v nemoci.Z uvedených zjištění vyplývá skutkový závěr, že manželství účastníků je dlouhodobě hluboce a trvale rozvráceno a neplní žádnou ze společenských funkcí, manželé se dlouhé roky vůbec nestýkají, ani při příležitosti oslav rodinných příslušníků, nepomáhají si, nestarají se o zdravotní stav druhého, neřeší společně žádné záležitosti. Skutečnost, že manžel platí elektřinu v domě, kde žije manželka, a platí telefonní paušál, soud nepovažuje za pomoc v manželství, i dům, kde žije manželka, je ve společném jmění manželů stejně jako ostatní nemovitosti, včetně nemovitostí, z kterých plyne příjem z nájemného a pokud se manžel o takový zisk s manželkou nedělí, je spravedlivým majetkovým uspořádáním, pokud jí nahrazuje tato plnění jinak. Jedná se však již zcela o řešení majetkových vztahů plynoucích z existence společného jmění manželů, nikoli o vzájemnou pomoc v manželství. Soud uvěřil výpovědi manželky, která vypovídala zcela spontánně, soud nemá žádný důvod o pravdivosti její výpovědi pochybovat. Výpověď manžela, který se k soudu bez omluvy nedostavil a na výzvu k vyjádření nereagoval, soud považoval za nadbytečnou vzhledem ke skutečnosti, že manželství je rozvrácené již mimořádně dlouhou dobu a náprava vztahu je tak dle soudu vyloučena.Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.V daném případě soud dospěl k závěru, že manželství je rozvrácené a příčinou je již mnohaleté odloučení manželů poté, co manžel domácnost opustil, což vedlo nejen k citovému odcizení, ale manželé začali žít každý po svém, obstarávají si své potřeby, bydlení, nijak si nepomáhají, nejsou v kontaktu. Soud dospěl k závěru, že není ani naděje do budoucna, že by soužití mohlo být ještě obnoveno, neboť manželství již neplní své společenské funkce po mimořádně dlouhou dobu. Podmínky zákona pro vyslovení rozvodu byly splněny, žádné důvody pro zachování manželství nebyly tvrzeny, překážkou rozvodu dle občanského zákoníku není obtížnost či neochota vypořádání společného jmění manželů, když manželství jinak je jen zcela formálním svazkem. Proto soud manželství rozvedl podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (z.ř.s.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť nedospěl k závěru, že by okolnosti případu odůvodňovaly, aby některému z účastníků byly náklady řízení nahrazeny.