18 C 331/2024-31 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 11 495,60 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2022, která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku (poplatek) ve výši 6 635 Kč, která sestávala z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, částky za zpracování a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 65 týdenních splátkách po 195 Kč, přičemž poslední splátka připadala na 24. 9. 2023. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední splátku zaplatila dne 14. 7. 2022, celkem uhradila pouze 700 Kč. Ke dni 26. 11. 2022 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila 5 583,53 Kč a dlužný poplatek 5 912,07 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 583,53 Kč dále sjednaným úrokem ve výši 26,43 % ročně, a to ode dne 25. 9. 2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky, do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobce. Vedle částky 11 495,60 Kč (dlužná jistina 5 583,53 Kč + dlužný poplatek 5 912,07 Kč) žalobce žalobou požadoval kapitalizovaný úrok ve výši 520,60 Kč (smluvní úrok 26,43 % ročně z dlužné jistiny od 25. 9. 2023, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do 29. 1. 2024), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 295,84 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 22. 7. 2022, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do dne 29. 1. 2024), úrok 26,43 % ročně z dlužné jistiny od 30. 1. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně rovněž z dlužné jistiny od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že: Žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , sjednali dne 26. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 6 000 Kč. Převzetí těchto prostředků žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek ve výši 6 635 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 3 825 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 310 Kč. Celkovou částku ve výši 12 635 Kč se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit formou 65 týdenních splátek po 195 Kč, poslední splátka činila 155 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 6. 2022). Žalovaná uhradila na smlouvu celkem 700 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 2. 2. 2024). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 byla pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru postoupena z původního věřitele na žalobce, což bylo žalované sděleno písemným oznámením (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 včetně podacího lístku). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzvána, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do 6. 6. 2024 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 22. 5. 2024 včetně podacího lístku).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce odkázal především na její zákaznickou kartu. Uvedl, že jeho právní předchůdce požadoval a získal od žalované informace o jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které zanesl do karty zákazníka a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy svobodná, měla základní vzdělání, žila u rodičů a byla na mateřské/rodičovské dovolené. Její čistý příjem činil 4 448 Kč, další příjem domácnosti činil 8 000 Kč. Odhadované výdaje žalované činily dle zákaznické karty 3 000 Kč, neměla úvěr u jiné společnosti. Údaje právní předchůdce žalobce ověřil ze složenek za měsíce květen a červen 2022. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobce usoudil, že schopnost žalované splácet úvěr je dána.12. Posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce žalobce soud považuje za nedostatečné. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru na mateřské/rodičovské dovolené a její příjem činil pouze 4 448 Kč. Pokud jde o další v zákaznické kartě uváděný příjem domácnosti ve výši 8 000 Kč, není uvedeno, o jaký konkrétní příjem jaké konkrétní osoby z domácnosti žalované se jedná a nebyl nikterak doložen. Předchůdce žalobce nevěnoval adekvátní pozornost rovněž výdajům žalované. Jejich výše 3 000 Kč je označena pouze jako odhadovaná a se současným přihlédnutím k péči žalované o dítě neodpovídá socioekonomické realitě. Je tak zřejmé, že původní věřitel nemohl být v pozici, kdy by, jak uvádí § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Předchůdce žalobce tedy svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované nesplnil.13. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání s