18 C 366/2023-48 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, . (dále také jako „banka“), uzavřel dne 29. 1. 2020 se žalovanou smlouvu o bankovních produktech a službách, a to mj. s vedením běžného účtu pro žalovanou. Následně si smluvní strany sjednaly také poskytování kontokorentního úvěru flexikredit k tomuto běžnému účtu. , právnická osoba, se smlouvou a dispozicemi ke kontokorentnímu úvěru byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši , částka, . Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se mj. zavázala, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Své závazky ze smlouvy však porušila, a to zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého oprávnění ze smlouvy a podmínek, zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu převedla na nově otevřený úvěrový účet. Přestože banka umožnila žalované debetní zůstatek splácet ve splátkách, ta tak nečinila a banka proto využila svého práva a celou dlužnou částku ve výši , částka, zesplatnila ke dni 6. 10. 2020. Dlužná jistina se dále úročí úrokem v sazbě pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet se žalovaná dostala opětovně do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu, který činil , částka, . Pohledávky za žalovanou byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021 postoupeny na žalobce. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“), a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. K výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán níže uvedený skutkový stav.5. Právní předchůdce žalobce, banka , právnická osoba, ., a žalovaná uzavřeli dne 29. 1. 2020 smlouvu o bankovních produktech a službách, jejíž součástí byly dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, základní produktové podmínky, speciální produktové podmínky, sazebník, úrokový lístek a podmínky. Na základě této smlouvy se banka zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, a zároveň poskytla žalované spotřebitelský kontokorentní úvěr flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit s tím, že pokud debetní zůstatek překročí povolený limit, bude jí účtován sankční poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku podle sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jehož výši banka uveřejňuje. Výše povoleného úvěrového limitu činila , částka, , minimální měsíční kreditní příjem pak 50 % povoleného limitu a úroková sazba k datu sjednání dispozic 21,99 % ročně. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku k datu sjednání dispozic činila 29 % ročně. Žalovaná se dále dle dispozic zavázala uhradit další případné poplatky, např. za zaslané upomínky, výzvy, výpověď, apod. (prokázáno smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 29. 1. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, úrokovým lístkem, sazebníkem, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 5. 2. 2020). Žalovaná neplnila podmínky kontokorentu. Banka proto dopisem ze dne 7. 10. 2020 informovala žalovanou, že vzhledem k jejímu prodlení s povinnostmi dle smluvních ujednání činí její dluh na úvěrovém účtu ke dni 6. 10. 2020 částku , částka, , z toho , částka, na jistině a , částka, na poplatcích. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru byl debetní zůstatek běžného účtu převeden na úvěrový účet a žalovaná se opětovně dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu, a to ve výši , částka, (prokázáno oznámením o vyčíslení dluhu ze dne 7. 10. 2020, výpisy z běžného účtu žalované). Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 20. 5. 2021 činil , částka, (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne 21. 5. 2021). Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021 postoupena na žalobce, a to s účinností ke dni 20. 5. 2021, kdy byla úplata za postoupení připsána na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o úhradě úplaty za postoupené pohledávky ze dne 20. 5. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2021). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzván předžalobní upomínkou ze dne 24. 3. 2022 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 24. 3. 2022 včetně podacího lístku).6. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu a smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, když předchůdce žalobce veškeré své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaná nikoli, když její účet vykazoval debetní zůstatek přesahující povolený limit kontokorentu, který nebyl uhrazen, a z tohoto důvodu předchůdce žalobce poskytování kontokorentu zrušil. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobce. Přes výzvy nebylo na dlužnou částku ze strany žalované ničeho uhrazeno.7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce, tak jak byl žalobou uplatněn, je dán, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vedle zákonného úroku z prodlení byl žalobci přiznán běžící smluvní úrok pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvodu pro její prodloužení.11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.Konkrétně má žalobce nárok na náhradu:- , částka, (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.)o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x , částka, (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.).- , částka, (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).