20 C 112/2023-148 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobci se žalobou podanou dne , datum, domáhají určení dědického práva ze závěti po zůstavitelce , jméno FO, , zemřelé , datum, . Domnívají se, že neobstojí argument žalovaných, že je závěť zůstavitelky neplatná, protože nebyla podepsána zůstavitelkou v přítomnosti svědkyň. Zůstavitel nemusí podepsat závěť před zraky svědků, ale postačí, když před nimi prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Stejně tak na platnosti závěti nic nemění ani další namítané nejasnosti provázející sepis a podpis závěti.2. Žalovaní s uplatněným nárokem nesouhlasili. Dle jejich názoru allografní závěť ze dne , datum, , která svědčila žalobcům a žalovanému č. , hodnota, , není platná a nemůže zakládat dědické právo žalobců ani žalovaného č. , hodnota, . Zpochybňují výpovědi svědkyň paní , jméno FO, a paní , jméno FO, s poukazem na jejich rozpory s tím, že podpis závěti však provází řada pochybností. Žalobci uplatněný nárok opírají o tvrzení, že zůstavitelka dne , datum, sepsala na počítači allografní závěť, kterou následně podepsaly svědkyně.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:4. Ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. , spisová značka, má soud zjištěno, že je vedeno pozůstalostní řízení ve věci zůstavitelky , jméno FO, , zemřelé , datum, . Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo žalobcům uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců podali u Okresního soudu v Kolíně proti žalovaným žalobu na určení, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , Jméno žalobce B, a , Jméno žalované, mají dědické právo ze závěti zůstavitelky ze dne 25. 6 2014. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Žalovaní popřeli pravost závět, všichni účastníci si nárokují dědické právo po zůstavitelce (prokázáno citovaným usnesením). Soudní komisař zjistil stav a obsah závěti ze dne , datum, tak, že listina sepsaná na počítači byla předložena při předběžném šetření první žalobkyní, podpis zůstavitelky byl úředně ověřen, připojeny podpisy dvou svědků paní , jméno FO, a , jméno FO, . Veškerý svůj majetek zůstavitelka odkázala žalobcům a 1. žalovanému. Žalobkyni a) ustanovila dědicem domu č.p. , Anonymizováno, , , jméno FO, , pozemku, jehož je dům součástí, a zahrady, vše zapsaného na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , 1. žalovanému , Jméno žalované, odkázala ostatní nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , jméno FO, , který zemřel dne , datum, , odkázala finanční hotovost a hrobové místo na pohřebišti , adresa, a žalobci b) finanční hotovost ve výši , částka, . U doložky o prohlášení o pravosti podpisu je uvedené běžné číslo knihy 007855, č. zápisu 350, rok 2014, C. Prohlášení pravosti podpisu učinil , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát se sídlem , adresa, , který potvrdil, že listinu ve třech vyhotoveních před ním podepsala zůstavitelka, a to v Praze dne , datum, . Na další straně připojily své podpisy obě svědkyně. Učinit tak měly v , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, dne , datum, (prokázáno protokolem o zjištění stavu a obsahu závěti a závětí).5. Ze záznamů v ověřovací knize a z konceptu ověřovací doložky předložené svědkem , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že v ověřovací knize, která je nyní uložena u , jméno FO, advokátní komory, je zápis z , datum, o ověření podpisů zůstavitelky, jejíž totožnost byla ověřena dle občanského průkazu, na třech vyhotoveních závěti. Koncept doložky odpovídá doložce na závěti a občanský průkaz zůstavitelky na doložce se shoduje s tím, který je zaznamenaný v ověřovací knize.6. Soudní komisař vyslechl též svědkyně, které závěť podepsaly (prokázáno protokolem ze dne , datum, ). Svědkyně , jméno FO, po poučení podle § 126 o.s.ř. uvedla, že její manžel pro zůstavitelku občas opravoval věci v domě. U podpisu závěti byla ještě další osoba, kterou svědkyně neznala. Závěť se podepisovala v domě zůstavitelky, listina byla již sepsána, když se svědkyně k podpisu dostavila. Dále vypověděla, že na listině byl již podpis zůstavitelky. Svědkyně měla připojit podpis jako poslední, před ní podepisovala listinu druhá svědkyně. Zůstavitelka na místě uvedla, že se sepsala závět a potřebuje, aby jí svědkyně podepsala. Závěť četla osoba, o které si myslela, že je notářka. Po podpisu zůstala ještě na kávu, pak se rozloučila a odešla domů. Nevěděla, kdo závěť sepisoval. Dále uvedla, že další osoba, která byla podpisu přítomna, osobně neznala, ale věděla, že se o zůstavitelku starala, chodila s ní na procházky. Zopakovala, že na místě samém zůstavitelka uvedla, že se jedná o závěť. Nebyla si jistá, jak byla listina sepsaná, domnívala se, že rukou, ale s odkazem na uplynulá léta to nevěděla jistě. Upamatovala si, že listina byla sepsaná na jednom listu papíru. Dále sdělila, že se v místnosti nacházely čtyři osoby, z toho dvě svědkyně, zůstavitelka, a další osoba, o které se domnívala, že se jedná o notářku. Nejistotu vyslovila i pokud byla tázána, kolik vyhotovení závěti se podepisovala. Domnívá se, že dvě. Neviděla, jak závěť podepisovala další svědkyně či zůstavitelka.7. Svědkyně , jméno FO, po poučení podle § 126 o.s.ř. uvedla, že si se zůstavitelkou často telefonovala, chodila k ní na návštěvu. Jednou jí požádala, aby byla svědkyní u podpisu její závěti, a svědkyně jí to přislíbila. Dle svědkyně bylo na místě pět lidí, obě svědkyně, paní , jméno FO, , zůstavitelka a další osoba, kterou neznala. Vše si řídila sama zůstavitelka, položila na stůl listinu sepsanou na stroji, která obsahovala více než jeden list, vyzvala svědkyně, aby si listinu přečetly. Listina byla předem připravena, nebyla podepsaná, podepisovala se na místě při setkání. Nikdo z přítomných závěť nečetl. Zůstavitelku viděla na konci roku 2019, zdravotně na tom byla velmi dobře. Sice používala chodítko, ale mentálně na tom byla dobře, vše jí zajímalo, pamatovala si letopočty i jména.8. Soud kvůli předchozím rozporům ve výpovědích vyslechl znovu obě svědkyně.9. , jméno FO, u soudu shodně popsala okolnosti svého vztahu k zůstavitelce. O autenticitě její výpovědi svědčí zkomolené příjmení zůstavitelky. Nejdříve oba s manželem odmítli být svědky, avšak svědkyně vyslyšela opětovnou prosbu zůstavitelky. Názor na svědectví změnila, na naléhání mladé ženy odlišné od zůstavitelky, která pak byla i u podpisu závěti. Tuto ženu si dle reakcí u jednání zjevně nepamatuje. Dále měl být přítomen u podpisu přítomen ještě mladý muž, který seděl vedle zůstavitelky. Mladší z přítomných dam přinesla svědkyni papír se závětí. U sepisu závěti svědkyně byla, seděla vedle zůstavitelky, byla tam ještě další svědkyně, kterou poznala na chodbě soudu před vstupem do jednací síně. Opět díky jejímu bezelstnému přiznání o rozhovoru se svědkyní , jméno FO, po výslechu u soudní komisařky zcela věrohodně vyjasnila, proč dříve opomněla přítomnost mladého muže u sepisu závěti. I vzhledem k věku svědkyně a době, která od popisu závěti uplynula, působí přirozeně, když si svědkyně nevybavuje podobné detaily. Z pohledu osoby, která se zná pouze povrchně se zůstavitelkou, ocitá se v neznámém prostředí, kde se má soustředit na konkrétní úkon vybočující z běžného života, není nepochopitelné opomenutí okolností, které se jeví jako podstatné až nyní ve světle argumentace obou stran. Na rozdíl od výpovědi u soudní komisařky si již nevzpomněla, jestli byla závěť na jednom nebo na více listech, ale hovořila o složce a o tom, že se podepisovala vícekrát. Také už si nevzpomněla, zda byla závěť sepsaná rukou nebo jinak. Konkrétně si již nevybavila, o čem se hovořilo, ale zaznělo, že se jedná o závět zůstavitelky, čemuž byla přítomna i druhá svědkyně. Zůstavitelka všem řekla, když se u ní sešli, že je to kvůli její závěti, dále už to neřekla. Ohledně pořadí podpisů se výpověď svědkyně v podstatě shoduje s výpovědí u soudní komisařky. Zůstavitelku svědkyně vnímala při sepisu závěti jako příčetnou, pouze ji tenkrát nezajímalo, co se při sepisu závěti děje, vše vyřizovala ta mladá paní. Dále popsala stav svědkyně obdobně jako u soudního komisaře. Při podpisu závěti zůstavitelka neměla brýle. Zůstavitelka o své neteři nikdy nemluvila, při sepisování závěti a ani nikdy poté. Mladou paní pak už nikdy neviděla, jenom možná v , jméno FO, u notářky.10. Svědkyně , jméno FO, před soudem vypověděla, že znala pouze zůstavitelku a z účastníků řízení paní , jméno FO, . O svědectví k závěti ji zůstavitelka požádala asi dva měsíce předem. U podepisování závěti byli čtyři lidé, tj. sama svědkyně, zůstavitelka, právník a druhá svědkyně, kterou poprvé potkala až při podpisu závěti. Pokud jde o (ne)přítomnost paní , jméno FO, , tu svědkyně věrohodně objasnila chybou v protokolaci, které nevěnovala dostatečnou pozornost. Nepůsobila přitom jakkoliv nervózně, což by se dalo očekávat, pokud by takto jasně vyplynula najevo její lež. Její výpověď navíc ohledně paní , jméno FO, koresponduje s výpovědí svědka , jméno FO, (viz níže). Pokud u soudního komisaře hovořila o jí neznámé osobě, nebyla si jistá, zda šlo o muže nebo o ženu. Seděla ve