20 C 181/2023-114 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vypořádání společného jmění manželů poté, co manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni , datum, . Prodejem tříčtvrtinového spoluvlastnického podílu, který náležel výlučně žalobkyni, došlo v insolvenčním řízení žalobkyně k uspokojení společného dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, u , právnická osoba, . v rozsahu , částka, . Z výtěžku prodeje byly také uhrazeny náklady insolvenčního správce ve výši , částka, . Dále měly být vypořádané zůstatky na účtech žalobce u , právnická osoba, ., u Moneta Money bank a.s. a u Mbank a.s. a zůstatek na účtu důchodového připojištění žalovaného. Ohledně vypořádání automobilu vzala žalobkyně žalobu zpět.2. Žalovaný podáním ze dne , datum, (ve znění doplnění ze dne , datum, ) navrhl vypořádání investice do nemovitosti žalované. Z úvěru od , právnická osoba, . žalobkyně využila , částka, na vyplacení sestřina podílu o velikosti ¼ a stala se jeho výlučnou vlastnicí, dále bylo z úvěru použito , částka, a , částka, na rekonstrukci nemovitosti žalobkyně, a to na okna a na stavební práce. Investici žalovaný vyčíslil jako polovinu ze souhrnu uhrazených splátek, sníženého o , částka, použitých na úhradu společných dluhů. Pokud jde o samotnou žalobu, žalovaný poukázal na své dřívější marné snahy o dosažení dohody o vypořádání; žalobkyně se mohla vyhnout insolvenci, kdyby nemovitost prodala za adekvátní cenu, která jí byla nabízena. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl žalované z titulu vypořádání cokoliv hradit.3. Podle § 96 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby.4. Soud vzal za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků, že si společně vzali úvěr u , právnická osoba, ., z něhož čerpali , částka, . Za , částka, pocházejících ze společného úvěru nabyla žalobkyně za trvání manželství podíl o velikosti ¼ na nemovitosti, která byla později zpeněžena v insolvenčním řízení žalobkyně (celkem vlastnila ¾). Z výtěžku zpeněžení byl uhrazen zůstatek úvěru ve výši , částka, . Z provedeného dokazování pak soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, (prokázáno citovaným rozsudkem). Žalovaný měl ke dni zániku manželství účet a vkladní knížku u , právnická osoba, ., nikoliv i u , právnická osoba, a mBank (prokázáno sděleními zmíněných bank). Na účtu u , právnická osoba, . měl , částka, a na vkladní knížce , částka, (prokázáno sdělením , právnická osoba, .). Dále měl žalovaný od , datum, doplňkové penzijní spoření u , právnická osoba, ., kam do prosince 2020 zaslal celkem , částka, .5. Soud neprovedl dotaz na zaměstnavatele žalovaného ohledně příspěvků na penzijní spoření žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný měl i další dříve založená a zrušená penzijní spoření; vzhledem k tomu, že se vypořádá pouze majetek, který existuje ke dni zániku manželství jako společný, byl by takový dotaz bezpředmětný. Soud nevyhověl návrhu žalobkyně na obstarání výpisu exekucí proti žalovanému, neboť samo o sobě by takové zjištění nevedlo k objasnění skutkového stavu. Jako nadbytečná se jevila zpráva insolvenčního správce o okamžiku vzniku nákladů řízení, když sama žalobkyně uvedla, že o nich bylo rozhodnuto po zániku manželství.6. Podle § 740 o. z. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.7. Soud vyšel ze zjištění, že společný dluh obou manželů byl uspokojen zpeněžením výlučného majetku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že podíl o velikosti ¼ dokoupila žalobkyně za trvání manželství ze společného úvěru, šlo o společný majetek (§ 709 odst. 1 o. z.). Pro účely vypořádání společného jmění manželů tak s tímto podílem soud nepočítal, neboť šlo o společný majetek, který posloužil k umoření společného dluhu. Výlučným majetkem zpeněženým v insolvenčním řízení žalobkyně tak byl podíl o velikosti ½; z částky , částka, tak na úhradu společného dluhu směřovala částka , částka, . Náklady insolvenčního řízení nejsou dluhem, převzatým za trvání manželství. Jednak vznikly po jeho rozvodu, jednak jde o výlučný dluh manželky (chybí projev vůle manžela zavázat se k peněžitému plnění). Přestože byl v insolvenčním řízení splněn mimo jiné společný dluh účastníků, insolvenčním dlužníkem byla pouze sama žalobkyně. Na účtu a na vkladní knížce bylo celkem , částka, na penzijním spoření 13 291, celkem tak byla k vypořádání hodnota , částka, . Soud vyšel z rovného podílu manželů a z úhrady společného dluhu (co žalobkyně ze svého výhradního majetku vynaložila na ten společný) a z prostředků na účtech a na penzijním spoření žalovaného uložil žalovanému, aby žalobkyni nahradil polovinu, tj. , částka, . Lhůtu k plnění soud zvolil v takové délce, aby se žalobkyni dostalo plnění v přiměřeném čase a aby ho byl žalovaný zároveň vzhledem k jeho výši reálně schopen uhradit.8. Soud zamítl vzájemný návrh žalovaného na vypořádání prostředků získaných ze společného úvěru použitých na nemovitost žalobkyně, neboť byl vznesen po uplynutí lhůty dle § 741 o. z.9. Poměr úspěchu a neúspěchu v řízení je na obou stranách stejný (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). V řízení žádný z účastníků nezískal nic navíc, pouze došlo k přerozdělení masy majetku, která tvořila součást společného jmění manželů.