5 C 97/2024-27 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději dne , datum, . Tato pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradil, čímž se bezdůvodně obohatil, a ocitl se zároveň v prodlení, proto žalobkyně požaduje přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději dne , datum, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný na tuto pohledávku doposud neuhradil ničeho. Tato pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně dne , datum, postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne , datum, (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího lístku). Žalovaný byl vyzvána k zaplacení dlužné částky na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , kterou mu zaslal právní zástupce žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně podacího lístku).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději dne , datum, , nicméně žalovaný neuhradil do dnešního dne na tuto částku ničeho. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a je proto dle uvedeného ustanovení povinen vydat, oč se obohatil (tj. částku 30 000 Kč). Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Na základě zjištěného skutkového stavu soud důvodně podané žalobě vyhověl včetně žalobkyní požadovaného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný neuhradil pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně řádně a včas a ocitl se tak v prodlení s úhradou dlužné částky 30 000 Kč ode dne , datum, .11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 652 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 300 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.