11 C 37/2025-48 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 15. 11. 2024 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřel s žalovanou dne 12. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná převzala částku 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 37 099 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (29 776 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 500 Kč) a nákladů za službu komfortní splácení (5 823 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatku se žalovaná zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách po 2 796 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, neuhradila ničeho. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024. Žalobce se v řízení domáhal pouze úhrady jistiny ve výši 30 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Dále požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 208,96 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z dlužné jistiny od 13. 4. 2024 do 29. 4. 2024), a běžící úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaná na dlužnou částku před podáním žaloby ničeho nezaplatila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 12. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 29 776 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a za službu komfortní splácení ve výši 5 823 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 24 měsíčních splátek po 2 796 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Dle evidence předchůdce žalobce se žalovaná dostala do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 přešla pohledávka ze společnosti , právnická osoba, na žalobce, což bylo žalované sděleno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024.4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 12. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 796 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho.12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce k této otázce v žalobě neuvedl žádná skutková tvrzení, a to ani při jednání soudu dne 5. 6. 2025. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.13. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.15. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.16. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvě