ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2025:11.C.46.2025.1 Datum: 2025-06-10 Předmět: o 43 609,24 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2993 z. č. 89/2012 Sb."] ["právní domněnka""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 43 609,24 Kč s příslušenstvím (["§ 2993 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 12. 2024 se žalobce domáhal zaplacení částky 43 609,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že s žalovanou uzavřel elektronicky dne 19. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 54 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvního ujednání, s odkazem na sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za volitelné služby. Žalované byl úvěr vyplácen na její účet č. , č. účtu, , a to v šesti částkách ve výši 8 000 Kč dne 19. 11. 2023, 3 400 Kč dne 3. 1. 2024, 3 023 Kč dne 2. 2. 2024, 2 500 Kč dne 3. 2. 2024, 1 600 Kč dne 8. 2. 2024 a 1 500 Kč dne 14. 3. 2024. První splátka byla splatná dne 19. 12. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 10. 5. 2025. Žalovaná na svůj dluh do podání žaloby uhradila pouze částku 119,67 Kč. V důsledku prodlení jí vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků, a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za dobu od 12. 4. 2024 do 11. 7. 2024 ve výši 645,38 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalované výzvu k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne 27. 11. 2024.2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 16. 4. 2025 uvedla, že se několikrát pokusila o mimosoudní řešení věci s žalobcem, avšak na způsob úhrady v navržených splátkách žalobce nereagoval vstřícně a stanovil vysoké splátky, které žalovaná nezvládla hradit. Žalovaná si je vědoma, že žalobci nevrátila jím poskytnutou půjčku, její finanční poměry jí však nedovolují uhradit celou částku jednorázově, proto požádala o možnost úhrady ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně.3. Účastníci se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 19. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které měl byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 54 900 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za volitelné služby, a to za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 990 Kč. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 6. 2023. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet č. , č. účtu, v jednotlivých částkách, a to 8 000 Kč dne 19. 11. 2023, 3 400 Kč dne 3. 1. 2024, 3 023 Kč dne 2. 2. 2024, 2 500 Kč dne 3. 2. 2024, 1 600 Kč dne 8. 2. 2024 a 1 500 Kč dne 14. 3. 2024, tj. celkem ve výši 20 023 Kč, což bylo doloženo dále zprávou ČSOB a.s. ze dne 16. 5. 2025 a ze dne 21. 5. 2025. První splátka byla splatná dne 19. 12. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 10. 5. 2025. Dle evidence žalobce se žalovaná dostala do prodlení, když na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 119,67. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 27. 11. 2024.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 19. 11. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 20 023 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného poplatku a poplatku za další sjednané služby ve splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 19. 12. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 10. 5. 2025. Žalovaná uhradila pouze částku 119,67 Kč.11. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce ke svým žalobním tvrzením o prověření úvěruschopnosti žalované nepředložil žádné konkrétní listinné důkazy, pouze výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a soupis identifikovaných příjmů žalované, kdy se jedná o listiny vyhotovené žalobcem bez připojení jakýchkoli ověřovacích dokladů. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil žalobní tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované a označil k nim důkazní prostředky. Žalobce však na výzvu soudu nereagoval, právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání po předchozí omluvě nedostavil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.12. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.13. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z provedených listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalované částku v celkové výši 20 023 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná mu uhradila celkem částku 119,67 Kč a zbývá jí tak zaplatit na jistinu úvěru částku 19 903,33 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky 19 903,33 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí ode dne 3. 12. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.2 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná byla v řízení převážně procesně úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.15. Soud postupem podle § 160 odst. 1 věta druhá o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaná povinna vůči žalobci dle výroku I. rozsudku (tj. jistina a zákonný úrok z prodlení), může b