12 C 319/2024-41 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 18 275,35 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 1.9.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, , na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný však své povinnosti vyplývající z obou smluv o spotřebitelském úvěru řádně neplnil a dlužné částky ani přes výzvy právní předchůdce žalobce neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.3. Ze smluv o spotřebitelských úvěrech č. , číslo úvěrové smlouvy, ze dne 1.9.2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázala zaplatit dle sjednaných podmínek.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno ve stejný den.5. Z předžalobní upomínky ze dne 30.4.2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.6. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v souladu s o. z. ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu se sjednanými úroky a poplatky, a to ve splátkách. Žalovaný neplnil svoji povinnost vyplývající ze smluv, splátky nehradil a úvěr se tak stal splatný. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 a 1970 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/1996 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby v tarifní hodnotě po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 252 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.