ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2025:14.C.11.2025.1 Datum: 2025-03-12 Předmět: o zaplacení částky 26 702 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 26 702 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 26 702 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku z úvěrové smlouvy. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaná uzavřely dne 30.12.2022 smlouvu o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově a zavála se je vrátit společně s uhrazením částky 10 302 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč, nejpozději dne 29.2.2024. Předpis splátek tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy. Částka 10 302 Kč představuje poplatek, který se sestává z úroku ve výši 609 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1653 Kč a inkasního poplatku za platby v hotovosti ve výši 2 160 Kč. Žalovaná dne 31.12.2022 uhradila své smluvní závazky neplnila řádně a včas, proto věřitel dluh zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Tvrzené příjmy byly ověřeny z potvrzení zaměstnavatele a tvrzené výdaje z výpisů z bankovního účtu. Žalobkyně tak požaduje zaplatil nesplacenou jistinu úvěru ve výši 11 179,38 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 528,64 Kč, úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 5 453 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 535,27 Kč, úhrady inkas v hotovosti ve výši 2 005,71 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, úrok ve výši 571,30 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 134,68 Kč, celkem 26 702 Kč spolu s příslušenstvím.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:Ze žádosti o úvěr, soud zjistil, že tato byla sepsaná zprostředkovatelem úvěru, paní Andreou Juryšovou, dne 30.12.2022 a téhož dne podepsána žalovanou. Z žádosti vyplynulo, že žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, identifikovala svého zaměstnavatele , právnická osoba, ., včetně jeho telefonního čísla, u něhož je zaměstnána, a to od 1.6.2022 s tím, že kolonka u sociálního statusu „ověřeno: ano - ne“ zůstala nevyplněna, stejně tak délka trvání pracovního poměru a její ověření u zaměstnavatele. Příjmy žadatelky o úvěr plynou toliko ze zaměstnání, a činí 15 700 Kč. Měsíční výdaje činí 9 500 Kč a jsou vynakládány na bydlení a energie v částce 4 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady v souhrnné výši 5 000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 500 Kč. K bytovým potřebám bylo uvedeno „u přítele“, osoba, s níž žadatelka žije ve společné domácnosti, označena není, ani výše jejích příjmů. Jako použitelný měsíční příjem, který byl zprostředkovatelem úvěru shledán jako dostatečný, byla označena částka 6 200 Kč.Z vyplněného formulářového čestného prohlášení, které není datováno, vyplynulo, že žalovaná bydlí u svého přítele , jméno FO, na adrese , adresa, , od 1.7.2022, s tím, že se jedná o nájemní bydlení.Z potvrzení o výši příjmu ze dne 27.12.2022 soud zjistil, že žalovaná s trvalým pobytem na adrese , adresa, , pracuje u společnosti , právnická osoba, . v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou na pozici uklízečka/výdejce obědů, s průměrným měsíčním příjmem za poslední tři měsíce 15 700 Kč.Ze smlouvy o úvěru č. , číslo úvěrové smlouvy, a její přílohy předpisu splátek má soud za prokázané, že ji žalovaná uzavřela prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, paní Andrey Juryšové, a to s , právnická osoba, . dne 30.12.2022. Čerpaní peněžních prostředků bylo sjednáno ve výši 12 000 Kč hotově s tím, že společně s hotovostním úvěrem byl sjednán rovněž úrok ve výši 609 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1653 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč. Celková výše plateb, kterou měla žalovaná věřiteli zaplatit, činila 22 302 Kč. Sjednáno bylo měsíční splácení úvěru, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč, nejpozději do 29.2.2024. Čerpanou částku 12 000 Kč převzala žalovaná v hotovosti v místě svého bydliště.Ze „sjetiny tabulky k číslu spisu 531396“ soud zjistil, že ke smlouvě 0411209 je evidována platba v hotovosti dne 31.12.2022 v částce 1 600 Kč.Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni vyplynula ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.5.2024, včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3.6.2024 a seznamu postoupených pohledávek. Postoupení bylo žalované oznámeno a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne 10.9.2024, včetně podacího lístku ze dne 11.9.2024.4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k tomuto závěru: dne 30.12.2022 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském hotovostním úvěru na částku 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že hotovost ve výši 12 000 Kč převzala. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli jistinu (12 000 Kč) a dále částku 10 302 Kč sestávající se z úroku ve výši 609 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1653 Kč a inkasního poplatku za platby v hotovosti ve výši 2 160 Kč, tedy celkem 22 302 Kč, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po 1 593 Kč, nejpozději dne 29.2.2024. Žalovaná uhradila věřiteli částku 1 600 Kč dne 31.12.2022. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno současně s předžalobní výzvou k plnění. Zaplacení dlužné částky, ani jiné rozhodné skutečnosti rozhodné pro věc, nebyly v řízení tvrzeny.5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona).6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované strany.7. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že věřitel úvěruschopnost žalované prověřoval, když si u žalované vyžádal informace k rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům a tyto před uzavřením smlouvy ověřil, jednak s doklady, které žalovaná předložila, jednak náhledem do veřejných registrů. Příjmy žalované byly ověřeny s potvrzením od zaměstnavatele, výdaje žalované pak byly zkoumány z výpisu z bankovního účtu. Žalobkyně namítla, že úplnost, přesnost a pravdivost poskytnutých údajů žalovaná stvrdila svým podpisem na žádosti o úvěr, a dále že není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se žadatel o úvěr nedopouští úvěrového podvodu dle § 209 trestního zákoníku a zda jedná poctivě ve smyslu § 6 a § 7 o.z. Poukázala, že měsíční splátka úvěru 12 000 Kč ve výši 1 593 Kč je dostatečná, současně argumentovala judikaturou k otázce ověřování listin a důkazů při uzavírání smluv a povinnosti žadatele o úvěr uvádět pravdivé informace.Soud v poměrech projednávané věci dospěl v otázce prověřování úvěruschopnosti k odlišnému závěru, když má za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v případě žalované s dostatečnou odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a ustálené judikatury k této otázcece (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2023, sp.zn. 33 Cdo 1819/2023).Předně je třeba poukázat, že žádost o úvěr byla vyplněna zprostředkovatelem úvěru, nikoliv žalovanou, a to neúplně. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tvrzený pracovní poměr nebyl u zaměstnavatele ověřován, a to ani telefonátem, přestože věřitel měl jeho kontaktní údaje k dispozici. Údaje k osobě sdílející společnou domácnost se žalovanou zůstaly nevyplněné. Z žádosti o úvěr vyplynulo, že žalovaná splácí i jiné půjčky, tyto však nebyly v žádosti o úvěr specifikovány, ani blíže ověřovány. Tvrzené výdaje žalované na bydlení i s ohledem na to, že bydlí v nájemním bytě, byť se svým přítelem, jak soud zjistil z nedatovaného formulářového čestného prohlášení, který nebyl přílohou žádos