15 C 162/2025-16 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 29 780,06 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu č. , hodnota, dne , datum, a účastnickou smlouvu č. , hodnota, dne , datum, . Nedílnou součástí účastnických smluv byly Všeobecné podmínky společnosti , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) a ceník Tarifů a služeb, se kterými žalovaný vyslovil podpisem účastnických smluv výslovně souhlas. Na základě účastnických smluv žalobkyně poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby platit vyúčtované ceny a dluží tak žalobkyni zažalovanou částku. Žalovaný svůj dluh dosud neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“) a rozhodl věc bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila na výzvu soudu, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, proto má soud za to, že s daným postupem souhlasí a nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Na základě účastnické smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a účastnické smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, se žalobkyně zavázala poskytnout základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se zavázal platit za tyto služby řádně a včas sjednanou cenu (prokázáno účastnickými smlouvami č. , hodnota, , , Anonymizováno, ).6. Vyúčtováním č. , hodnota, se splatností dne , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému mj. částku 10 033,30 Kč za platební služby (, Anonymizováno, Platba), částku 45,01 Kč jakožto poplatek za zprostředkování platební služby (, Anonymizováno, Platba) a částku 396 Kč jakožto poplatek za SMS na zpoplatněná čísla (prokázáno vyúčtováním č. , hodnota, ).7. Vyúčtováním č. , hodnota, se splatností dne , datum, vyúčtovala žalobkyně žalovanému mj. částku 19 131,70 Kč za platební služby (, Anonymizováno, Platba) a částku 174,05 Kč jakožto poplatek za zprostředkování platební služby (, Anonymizováno, Platba) (prokázáno vyúčtováním č. , hodnota, ).8. Dopisem ze dne , datum, vypověděla žalobkyně účastnické smlouvy uzavřené s žalovaným z důvodu přetrvávajícího neplnění závazků z daných smluv ze strany žalovaného (prokázáno výpovědí účastnických smluv ze dne , datum, ).9. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, byl k jejímu zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).10. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, v platném znění, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací.11. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99/2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10/2013).12. Pro úplnost soud uvádí, že služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací, a proto pro projednání a rozhodnutí tohoto sporu o zaplacení ceny za takovou službu je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu.13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, z tohoto důvodu žalobě vyhověl. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný na zažalovanou částku něčeho uhradil. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvod pro jiný postup.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož její advokát je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 1 192 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „adv. tarif“), předžalobní upomínka (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tyto úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 adv. tarifu v účinném znění).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu v účinném znění).- 315 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 007 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.