15 C 194/2025-19 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce jako provozovatel distribuční soustavy se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá zaplacení zažalované částky z titulu neoprávněně odebrané elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění (energetický zákon). Dne , datum, žalobce zjistil provedenou kontrolou č. , hodnota, v odběrném místě žalovaného – , adresa, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněný odběr byl zadokumentován do protokolu. Smlouva s žalovaným byla ukončena dne , datum, stanovením náhradních hodnot k datu , datum, . Pokračováním odběru elektřiny žalovaným došlo k neoprávněnému odběru, čímž byla žalobci způsobena škoda. Celková škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 66 792,62 Kč, platby za příkon ve výši 856,27 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč. Přestože byla zažalovaná částka řádně vyúčtována a žalovaný vyzván k její úhradě, dosud nezaplatil na pohledávku žalobce ničeho.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. Soud vyzval účastníky řízení ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v platném znění, ke sdělení toho, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, neboť měl za to, že takové rozhodnutí lze jen na základě listinných důkazů učinit. Současně postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. poučil účastníky o tom, že nevyjádří-li se k této výzvě soudu ve lhůtě 7 dnů, bude mít soud za to, že nemá proti rozhodnutí ve věci na základě předložených listinných důkazů námitek. Usnesení bylo doručeno účastníkům, žalobce souhlasil, žalovaný se nevyjádřil, soud tak považoval za splněné formální předpoklady pro vydání rozsudku bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:4. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o připojení odběrného zařízení v odběrném místě , adresa, (prokázáno smlouvou ze dne , datum, ). Smlouva byla administrativně ukončena dne , datum, stanovením náhradních hodnot k , datum, se stavy VT 157 kWh a NT 19 503 kWh. Dalším odběrem tak žalovaný energii odebíral neoprávněně, při kontrole dne , datum, byl demontován elektroměr a byly zjištěny stavy VT 217 kWh a NT 25 814 kWh (zjištěno z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, a oznámením o výsledku kontroly dne , datum, ). Výše škody za neoprávněný odběr elektřiny je dána množstvím odebrané elektřiny určené rozdílem stavů dne , datum, a dne , datum, , rozdíl činí 6 371 kWh, výše škody tak odpovídá 66 792,62 Kč (prokázáno výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. , hodnota, ). Dále má provozovatel distribuční soustavy právo na platbu za příkon dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhl. č. 359/2020 Sb., v tomto případě ve výši 856,27 Kč (prokázáno výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. , hodnota, ). Náhrada nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru a jeho přerušení činí 12 645,71 Kč (prokázáno výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. , hodnota, ).5. Celková náhrada škody byla vypočtena jako součet škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 66 792,62 Kč, platby za příkon ve výši 856,27 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč a představuje částku 80 294,60 Kč (prokázáno výpočtem náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny č. , hodnota, ). Dlužná částka byla žalovanému vyúčtována daňovým dokladem č. , hodnota, se splatností , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu, neboť vyúčtovanou částku neuhradil (prokázáno oznámením ze dne , datum, , upomínkou ze dne , datum, ). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, přesto neuhradil ničeho (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání).6. Soud tak má na základě provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. za prokázané, že v odběrném místě žalovaného došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Doba neoprávněného odběru byla určena ode dne ukončení smlouvy dne , datum, , do dne zjištění neoprávněného odběru, tj. do dne , datum, , celkem 105 dní. Žalobce provedenými důkazy rovněž prokázal vynaložení částky ve výši 80 294,60 Kč jako nákladů (účelně vynaložených) na zjištění a odstranění následků neoprávněného odběru, jakož i správnost způsobu výpočtu výše náhrady škody za neoprávněný odběr dle níže citované vyhlášky.7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako neoprávněný odběr. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Dle § 51 odst. 1 odst. 2 citovaného zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.8. Dále soud aplikoval vyhlášku č. 359/2020 Sb., dle § 16 uvedené vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.9. Nárok žalobce a jeho výše proti žalovanému jako odběrateli elektrické energie na náhradu škody vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů (energetický zákon a vyhláška č. 16/2016 Sb.), které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. (sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, publikovaná v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4271, sp. zn. 25 Cdo 229/2008). Vyčíslená náhrada (škoda) je vlastně platbou za „skutečný odběr“, pokud elektrická energie je skutečně odebírána. V daném případě bylo možno pro povahu neoprávněného odběru zjistit vzniklou škodu, která byla rovněž vyúčtována, avšak dosud ji žalovaný neuhradil.10. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny podle § 51 odst. 1 energetického zákona a je povinen ji nahradit ve smyslu § 51 odst. 2 tohoto zákona, když byl prokázán jak vznik škody, tak i její výše včetně příčinné souvislosti. Tím, že žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. V daném případě náklady řízení činí zaplacený soudní poplatek ve výši 3 212 Kč a 2 úkony po 300 Kč (výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé). Celkem náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 3 812 Kč, žalovaný je povinen ji uhradit k rukám žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).