ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2025:16.C.160.2024.1 Datum: 2025-01-02 Předmět: o zaplacení 52 761,84 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["srážky ze mzdy""smlouva o úvěru""výživné""postoupení pohledávky""postoupení smlouvy"]
O co šlo: o zaplacení 52 761,84 Kč s příslušenstvím (["§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 418/2011 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále též „právní předchůdce“), uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací zjištěných od žalovaného a vlastních statistických dat. Žalovaný uvedl příjem z invalidního důchodu ve výši , částka, , výdaje na bydlení , částka, , výdaje na dopravu a jídlo , částka, , srážky ze mzdy či výživné ve výši , částka, a měsíční splátky stávajících půjček ve výši , částka, . Dále uvedl, že bydlí s rodiči, má základní vzdělání. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal uhradit v 17 měsíčních splátkách po , částka, , poslední splátku měl žalovaný uhradit do , datum, . Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, do postoupení pohledávky uhradil celkem , částka, . Žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, . Za období od postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku , částka, . Zbylou dlužnou část žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně neuhradil.2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, vyslovil soud místní nepříslušnost a výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o tom, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kolíně jako soudu místně příslušnému.3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, resp. s výjimkou žalobkyní navržených poštovních poukázek, a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:5. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , sjednali úhradu za poskytnutí úvěru, úhradu za administraci úvěru a úhradu za možnost hradit úvěr hotovostně v místě bydliště a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, , žádostí o úvěr). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši , částka, (prokázáno žádostí o úvěr). Žalovaný dále v žádosti o úvěr uvedl, že žije s rodiči, jeho náklady na bydlení činí , částka, , jeho životní náklady jsou , částka, , hradí srážky ze mzdy ve výši , částka, a dále hradí splátku jiných úvěrů ve výši , částka, (prokázáno žádostí o úvěr). Žalovaný na smlouvu čerpal částku , částka, , kterou obdržel v hotovosti při podpisu úvěru, doposud uhradil částku , částka, (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, , přehledem plateb). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o úhradě za postoupené pohledávky). Postoupení byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, vč. podacího lístku). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny kapitalizovaný úrok, dále zákonný úrok z prodlení a úrok 15 % ročně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne , datum, ).6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a poskytovatel úvěru uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o. z. nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.8. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel zejména z informací sdělených žalovaného co do výše příjmů, tak i výše výdajů, přičemž tyto údaje ověřoval z vyžádaných výpisů z bankovního účtu žalovaného a porovnáním se svými statistickými daty. V rámci smlouvy žalovaný uvedl, že jeho příjem pochází z invalidního důchodu, dále uvedl, že bydlí s rodiči, je mu prováděna srážka z příjmu a dále uvedl, že hradí měsíčně splátky na jiné úvěry.9. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nesplnil. Poskytovatel úvěru sice prověřil příjmy žalovaného, nicméně za situace, kdy jeho příjmy plynuly výlučně z invalidního důchodu, přičemž současně žalovaný uváděl, že má i další své dluhy (viz srážka ze mzdy a dále měsíční splátka na další úvěry), bylo podle názoru soudu namístě vyvinout vyšší míru obezřetnosti za účelem zjištění, že žalovaný úvěr splácet zvládne. Ze samotné žádosti o poskytnutí úvěru měl poskytovatel úvěru jednoznačně dovodit, že žalovaný má horší uplatnění na trhu práce a jeho výdělkové možnosti jsou značně omezené. Poskytoval úvěru měl také řádně zohlednit ostatní dluhy žalovaného, které uváděl v žádosti. Z těchto důvodů měl poskytovatel úvěru zvážit, zda je vůbec vhodné poskytnout takové osobě další úvěr, neboť tak dochází k navyšování závazků u osob, které nejsou v zásadě schopny vykonávat výdělečnou činnost v míře, která jim umožňuje uspokojovat již své životní potřeby. Navýšením jejich výdajů v podobě splátek úvěru tak hrozí reálné riziko, že se tyto osoby dostanou do situace, kdy nebudou schopny financovat ani své základní potřeby. V posuzovaném případě navíc právní předchůdce žalobkyně sice zjišťoval výdaje žalovaného, ale tyto nijak neověřoval (ani například výpisem z účtu či nijak neověřil skutečnost, zda náklad na bydlení uváděný žalovaným ve zcela minimální výši , částka, měsíčně odpovídá skutečnosti). S ohledem na uvedené bylo proto podle mínění soudu takto provedené posuzování úvěruschopnosti žalovaného nedostatečné.10. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaný dosud uhradil částku , částka, (, částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, ), z částky , částka, mu tak zbývá uhradit částku , částka, .11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.12. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splacením dnem , datum, .13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v Praze ze dne , datum, čj. , spisová značka, a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen poh