16 C 25/2025-38 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení jakožto náhrady škody vzniklé dne , datum, tím, že žalovaný v rámci plnění svých pracovních povinností projížděl jako řidič vysokozdvižného vozíku (dále též jako „VZV“) komunikací mezi sloupy B15 a C15 na hale M6 a chtěl zastavit u zde stojícího týmového prostoru, levou ližinou VZV, ale narazil do obložení stěny, čímž došlo k poškození obložení stěny a celková škoda byla vyčíslena na , částka, . Účastníci uzavřeli Uznání dluhu k náhradě škody a Dohodu o způsobu jeho úhrady, kterou žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni a zavázal se dluh žalobkyni splácet v měsíčních splátkách po , částka, vždy do 15. dne kalendářního měsíce počínaje červnem 2024 pod pohrůžkou ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoli byl k úhradě celé dlužné částky , částka, žalobkyní vyzván.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalovaná se z účasti na jednání omluvila; žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , mj. vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl žalovaný upozorněn na to, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Soud konal jednání v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:5. Žalovaný byl od , datum, zaměstnancem žalobkyně jako operátor výroby s průměrným čistým měsíčním příjmem za měsíce červenec až září 2023 ve výši , částka, (prokázáno potvrzením o příjmu). Den , datum, v 6:30 hod. žalovaný projížděl s VZV komunikací mezi sloupy B15 a C15 na hale M6 s vozíkem a chtěl zastavit u zde stojícího týmového prostoru stř. PKP vlevo; při zastavování však levou ližinou VZV narazil do obložení stěny (prokázáno protokolem o škodě způsobené zaměstnancem sepsaným dne , datum, ). Následná oprava obložení stěny byla vyčíslena na , částka, (prokázáno fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, vystavenou společností , právnická osoba, .). VZV byl pojištěný, avšak pojištění se na způsobené poškození nevztahovalo, pojistné plnění nebylo žalobkyni vyplaceno (prokázáno kartou osvědčující platnost povinného ručení vozidla a e-mailovou komunikací ze dne , datum, ). Žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu vzniku a výše ve výši , částka, a zavázal se jej žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje červnem 2024; prodlení s úhradou splátky mělo za následek ztrátu výhody splátek a okamžitou splatnost zbývající dlužné částky (prokázáno uznáním dluhu k náhradě škody a dohodou o způsobu jeho úhrady uzavřené mezi účastníky dne , datum, ). Žalovaný byl řádnou předžalobní upomínkou vyzván k plnění i právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, vč. podacího archu).6. Všechny provedené důkazy jsou věrohodné, jejich obsah nebyl rozporován ani namítán.7. Podle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.8. Podle § 257 odst. 1, 2 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.9. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.10. Podle § 1931 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.11. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný při plnění svých pracovních úkolů způsobil žalobkyni škodu svým nedbalostním jednáním. Účastníci následně uzavřeli dohodu o způsobu náhrady škody, jak předpokládá zákoník práce. Výše škody byla objektivně zjištěna a vyčíslena na částku , částka, , přičemž průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za kalendářní čtvrtletí předcházející datu vzniku škody (prosinec 2023), tj. červenec až září 2023, dosahoval , částka, . Způsobená škoda tedy nepřevyšovala čtyřapůlnásobek jeho průměrné mzdy a žalobkyně ji vůči žalovanému uplatnila v plné výši, s čímž žalovaný souhlasil a dluh uznal a zavázal se dlužnou částku postupně splácet v měsíčních splátkách, avšak neuhradil ničeho a dluh se tedy stal splatným dle výzvy k úhradě dluhu dne , datum, .12. Jelikož žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh žalobkyni zaplatil, byla žaloba podána po právu, přičemž žalobkyně má nárok též na zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení či pro plnění ve splátkách.14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: , částka, (zaplacený soudní poplatek), zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném do , datum, , dále jen „advokátní tarif“], výzva k plnění [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]; mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby činí , částka, (§ 7, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), ke každému úkonu právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů činí v částce , částka, (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrada daně z přidané hodnoty činí , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).