18 C 103/2025-21 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, poskytla žalované dne 2. 6. 2023 částku ve výši 20 000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 uzavřené mezi původním věřitelem , právnická osoba, a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, došlo k postoupení pohledávky na společnost , právnická osoba, Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované řádně oznámeno přípisem ze dne 26. 12. 2024. Žalobkyně požadovala po žalované vrácení částky, kterou jí původní věřitel poskytl na účet vedený u , právnická osoba, ., IČ , IČO, a zákonný úrok z prodlení od 6. 1. 2025 do zaplacení, když smlouvu žalované s předchůdkyní žalobkyně není schopna prokázat. Přes výzvu zástupce žalobkyně žalovaná dosud neuhradila na zažalovanou pohledávku ničeho.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáváním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř., věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 bylo zjištěno, že původní věřitel , právnická osoba, postoupil pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil, že pohledávka byla společností , právnická osoba, . postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, . Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2023 původní věřitel zaslal žalované na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne 26. 12. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána, ničeho však neuhradila. Ze sdělení banky , právnická osoba, ., které si soud k návrhu žalobkyně vyžádal vyplynulo, že žalovaná byly v měsíci červnu 2023 majitelkou účtu č. , č. účtu, , na tento účet byly pod variabilním symbolem , var. symbol, připsány finanční prostředky ve výši 20 000 Kč dne 2. 6. 2023.6. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , poskytl dne 2. 6. 2023 žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 20 000 Kč. Smlouvu žalobkyně nebyla schopna doložit, poskytnutí prostředků žalované však bylo prokázáno potvrzením o platbě z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a zprávou peněžního ústavu, kde měla účet žalovaná. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , právnická osoba, , která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 26. 12. 2024, stejného dne jí byla zaslána předžalobní výzva, na níž nikterak nereagovala.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila bez platného právního důvodu, tj. zaslala žalované na účet 20 000 Kč, a svou pohledávku ve výši 20 000 Kč za žalovanou převedla následně na žalobkyni. Žalobkyně prokázala, že pohledávka jí byla postoupena, žalované byla tato skutečnost oznámena, má proto podle § 2993 věta první o. z. právo na vrácení toho, co bylo žalované poskytnuto, resp. co plnila právní předchůdkyně, vědomost žalované o poskytnutých prostředcích není v daném případě podmínkou vzniku bezdůvodného obohacení, prostředky byla prokazatelně připsány na účet, který žalovaná vlastnila, k vrácení byla řádně vyzvána žalobkyní.13. Soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., od 20. 11. 2013 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná úhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně.Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek)- advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.)o mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a.t. v účinném znění)o paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/ a.t. v účinném znění)- 315 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o. s. ř.)Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.