18 C 308/2024-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 18 200 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , dne 11. 5. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 34 048 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 437 Kč. Celkovou splatnou částku tvořila jistina, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, částka za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částka za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 8. 11. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradila jen 4 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce žalobou požadoval z titulu předmětné smlouvy po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, tj. dlužnou jistinu ve výši 10 400 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 399,67 Kč (zák. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 9. 11. 2022 do data postoupení, tj. do 27. 9. 2023) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela s jeho stejným právním předchůdcem dne 17. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 47 655 Kč, a to ve 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Celkovou splatnou částku tvořila jistina, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částka za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částka za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 17. 10. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradila jen 12 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce žalobou požadoval z titulu předmětné smlouvy po žalované taktéž pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, tj. dlužnou jistinu ve výši 7 800 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 121,25 Kč (zák. úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 18. 10. 2022 do data postoupení, tj. do 27. 9. 2023) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila, přestože byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Podáním doručeným soudu dne 5. 11. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do nároku ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , tedy do částky 7 800 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 121,25 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 800 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.4. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobce vzal v průběhu řízení návrh částečně zpět, a proto soud v souladu s § 96 odst. 2 větou první o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí, tedy co do nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , částečně zastavil (výrok I. rozsudku).6. Ohledně nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 5. 2021 pak soud z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřeli dne 11. 5. 2021 dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 34 048 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 437 Kč, přičemž výše poslední splátky činila 399 Kč. Celkovou splatnou částku tvořila jistina ve výši 15 000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč a pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 5. 2021). Žalovaná uhradila na smlouvu částku 4 600 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 2. 10. 2023). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024, přičemž jí byla stanovena lhůta k zaplacení do 12. 4. 2024 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 včetně dokladu o odeslání).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“).9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.13. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy č. , hodnota, posouzení úvěruschopnosti žalované a sám v žalobě uvedl, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobce nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žalované a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy.14. Ž