ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2025:18.C.367.2024.1 Datum: 2025-02-24 Předmět: O zaplacení 12 870,45 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] []
O co šlo: O zaplacení 12 870,45 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 870,45 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě smlouvy o ČSOB kontu plus uzavřené mezi účastníky dne 24. 3. 2017 se zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . Následně na základě žádosti žalovaného ze dne 26. 8. 2021 došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu, přičemž žalovanému bylo umožněno přečerpat běžný účet do limitu 15 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný byl dle obchodních podmínek povinen zajistit na běžném účtu dostatek prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. úroků z prodlení. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, pročež byl vyzván k úhradě dlužné částky. Jelikož dlužnou částku neuhradil, žalobce zesplatnil veškeré závazky žalovaného ke dni 29. 9. 2023. Žalovaný dluží ke dni 26. 6. 2024 na jistině částku 11 870,45 Kč, na poplatcích za výzvy k úhradě 2 x 500 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 2 273,69 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 804,26 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním občanem Slovenska. Soud zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného.4. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. bylo ohledně skutkového stavu v řízení prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 24. 3. 2017 smlouvu o ČSOB plus kontu, na jejímž základě se žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, (prokázáno smlouvou o ČSOB plus kontu ze dne 24. 3. 2017). Na základě žádosti žalovaného následně účastníci uzavřeli dne 26. 8. 2021 smlouvu o kontokorentu č. , číslo, do limitu ve výši 15 000 Kč, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému povolené přečerpání jeho účtu do uvedeného limitu a žalovaný se zavázal zajistit na účtu dostatek disponibilních prostředků k jeho automatickému splácení, přičemž sjednaná úroková sazba činila 18,90 %. Žalovaný se dále mj. zavázal uhradit poplatek ve výši 500 Kč za případnou výzvu k úhradě dlužné částky (prokázáno smlouvou o kontokorentu č. 013764549R ze dne 26. 8. 2021, žádostí o poskytnutí úvěru, záznamem o podpisu, sazebníkem, obchodními podmínkami). Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy neplnil, když se dostal do prodlení se splácením poskytnutého kontokorentu. K úhradě dluhu byl vyzván upomínkou ze dne 6. 6. 2023, výzvou ze dne 14. 6. 2023, výzvou ze dne 7. 7. 2023 a oznámením o neplnění podmínek ze dne 14. 9. 2023. Výzvy ze dne 14. 6. 2023 a 7. 7. 2023 byly v souladu se smlouvou zpoplatněny částkou 500 Kč (prokázáno uvedenými upomínkami a výzvami). Ani přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil. Pro přetrvávající prodlení s hrazením splátek žalobce žalovanému oznámil, že využil svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásil ke dni 29. 9. 2023 všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. Ke dni 26. 6. 2024 činil dluh na jistině 11 870,45 Kč, na poplatcích za odeslané výzvy 1 000 Kč, na smluvním úroku 2 273,69 Kč a na zákonném úroku z prodlení 804,26 Kč (prokázáno výpisy z účtu, stavem dlužné jistiny a příslušenství). Přes zaslanou předžalobní upomínku, žalovaný dosud na zažalovanou pohledávku ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2024 včetně dokladu o odeslání).6. Soud tak má za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, když žalobce veškeré své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaný nikoli, když se octil v prodlení s úhradou splátek, přičemž přes opakované výzvy nedošlo z jeho strany k vyrovnání dluhu, pročež žalobce úvěr ke dni 29. 9. 2023 zesplatnil. Přes předžalobní výzvu nebylo na zažalovanou pohledávku ničeho uhrazeno.7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“). Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“), ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Žalobce jako poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného. K tomu sdělil, že jeho úvěruschopnost posoudil s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Výši příjmů a výdajů žalovaného ověřil na základě odborné kontroly finančních toků na jeho bankovním účtu za období posledních měsíců před poskytnutím úvěru. Právě informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu považuje žalobce za skutečně materiální důkazy, které jsou objektivně spolehlivé a plní nejvyšší možnou měrou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti, za zachování kritéria přiměřenosti, které ohraničuje informace a podklady, které může ještě po klientech nebo potencionálních klientech požadovat. Průměrný příjem žalovaného zjištěný z transakcí na jeho běžném účtu činil za měsíce květen, červen a červenec 2023 částku 61 207 Kč. Výdaje žalovaného vypočtené na základě transakcí na jeho běžném účtu a informací ze žádosti o úvěr (např. druh bydlení, počet osob v domácnosti, počet vyživovaných osob) činil 27 662 Kč. Na základě porovnání příjmů a výdajů dospěl žalobce k platební kapacitě žalovaného v částce 33 545 Kč, která byla dostatečná pro splátku ve výši 5 % z úvěrového limitu. Žalobce dále nezjistil z transakcí žalovaného, CBCB, interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí ani insolvenčního rejstříku žádné negativní informace či rizikové faktory. Soud posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce hodnotí jako adekvátní, když přihlédl jak výši příjmů a výdajů žalovaného, tak k výši poskytovaného úvěru a výši jeho splátky. Žalovaný úvěr po dobou necelých dvou let řádně splácel.10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o kontokorentním úvěru do limitu 15 000 Kč. Sjednané podmínky úvěru však neplnil, v důsledku čehož byl úvěr ke dni 29. 9. 2023 zesplatněn a žalobce byl oprávněn požadovat zaplacení všech pohledávek z poskytnutého úvěru včetně poplatků za výzvy a smluvních úroků. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to jednak kapitalizovaný ke dni 26. 6. 2024 a dále běžící od 27. 6. 2024 do zaplacení, jak požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.Konkrétně má žalobce nárok na náhradu:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/; vyhl. č