18 C 9/2025-35 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 15 327,29 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 30. 8. 2018 smlouvu o povoleném přečerpání č. , číslo, , která je smlouvou o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, Sazebník, úrokový lístek. Na základě smlouvy poskytl žalobce dne 30. 8. 2018 žalovanému úvěrový limit ve výši 15 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu mKonto č. , č. účtu, . K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že ji provedl před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí. Žalovaný mu za tímto účelem sdělil, že jeho příjem činí 28 000 Kč měsíčně. Žalobce zkontroloval účet klienta č. , č. účtu, , na základě příchozích transakcí zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 13 029 Kč. Ohledně výdajů žalovaného bylo kalkulováno životní minimum v době poskytnutí úvěru ve výši 3 410 Kč stanovené zákonem a k němu vydaným nařízením vlády. Dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů žalobce zjistil, že žalovaný splácí poskytnutý úvěr v částce 2 040 Kč měsíčně. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného ve veřejných registrech. Žalovaný se zavázal hradit úroky za poskytnuté peněžní prostředky s úrokovou sazbou sjednanou ve smlouvě ve výši 18,90 % ročně. Dále se zavázal nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a řádně a včas uhradit čerpaný úvěr, a to kdykoli převodem na účet vedený u žalobce s tím, že úroky se zavázal hradit v pravidelných měsíčních zúčtovacích cyklech. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobce odstoupil od smlouvy v souladu s odst. 2.8.6 Všeobecných obchodních podmínek ke dni 7. 11. 2023, čímž se stal splatný celý dluh žalovaného. Žalobce tedy žalobou požadoval zaplacení dlužné jistiny v částce 15 000 Kč, dlužných poplatků ve výši 327,29 Kč, dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 17. 10. 2024 ve výši 1 350,88 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku kapitalizovaného ke dni 17. 10. 2024 ve výši 3 009,01 Kč, úroku ve výši 18,90 % z částky 15 327,29 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 15 327,29 Kč od 18. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o vedení účtu a užívání platebních karet č. , číslo, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 22. 1. 2009 tuto smlouvu, na základě, které se žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovaného účet a vydat a vést platební karty.4. Ze smlouvy o povoleném přečerpání č. , číslo, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 30. 8. 2018 tuto smlouvu, na základě, které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem do 15 000 Kč, a to formou povoleného přečerpání, kdy žalovanému bylo umožněno i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jeho mKontu č. , č. účtu, vedeném na základě smlouvu o vedení účtu. Podle bodu 2.4. podmínek pro povolené přečerpání pro fyzické osoby se žalovaný poskytnutý úvěr zavázal splácet převodem finančních prostředků na mKonto, a to kdykoli, úrok se zavázal hradit měsíčně v pravidelných zúčtovacích cyklech. Sjednaná úroková sazba u povoleného přečerpání dle čl. II bod 1 smlouvy činila 18,90 % ročně. Žalovaný se dále dle č. II. bod 3 smlouvy zavázal hradit poplatky a ceny za služby související s úvěrem dle Sazebníku. Dále bylo mezi stranami ujednáno v čl. IV. bod 1 smlouvy, že pokud žalovaný překročí úvěrový limit, stává se tato částka nepovoleným debetním zůstatkem a žalovaný je povinen ji splatit ihned. Dále bylo ujednáno v bodě 3.2.1. podmínek pro povolené přečerpání pro fyzické osoby, že žalobce může úvěr v plně výši zesplatnit nebo odstoupit od smlouvy, jestliže je žalovaný v prodlení s úhradou nebo dojde k překročení úvěrového limitu.5. Z žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného je 28 000 Kč. Žalobce prověřil transakční historii žalovaného za období od 22. 1. 2009, kontrolou příchozích transakcí na účet žalovaného bylo zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 13 029 Kč. V Žádosti žalovaný uvedl, že jeho výdaje činí 0 Kč, z interních registrů bylo zjištěno, že splácí měsíčně 2 040 Kč. Disponibilní zůstatek žalovaného tak činil 7 098,05 Kč.6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobce při uzavírání smlouvy hodnotil bonitu žalovaného. Byl proveden dotaz do CCB/CBCB, do interních systémů, kontrola v interním blacklistu, v registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Úvěr žalovaného byl schválen.7. Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 7. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobce informoval žalovaného, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do 7 dnů, je výzva zároveň odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání i vedení běžného účtu, neboť žalovaný po dobu delší 30 dnů nesplatil nepovolený debetní zůstatek na svém účtu. Odstoupením jsou splatné všechny závazky vyplývající z dané smlouvy, žalovaný byl vyzván k jejich úhradě.8. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 22. 1. 2009 do 27. 9. 2024 bylo zjištěno, že úvěrový limit 15 000 Kč překročil dne 4. 9. 2024, následně nehradil.9. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 18. 10. 2024 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě 7 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 21. 10. 2024.10. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný sjednali dne 30. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem do výše 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr hradit převodem finančních prostředků na účet mKonto č. , č. účtu, , a to kdykoli. Úroky se zavázal žalovaný hradit v pravidelných měsíčních zúčtovacích cyklech. Sjednaná úroková sazba činila 18,90 % ročně. Žalobce úvěr z důvodu nesplacení nepovoleného debetního zůstatku žalovaným po dobu delší než 30 dnů zesplatnil ke dni 7. 11. 2023 a vyzval žalovaného k okamžité úhradě všech peněžních závazků. K úhradě dluhu byl žalovaný bezvýsledně vyzván předžalobní upomínkou.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., úvěr čerpal, neplnil však podmínky s žalobcem dohodnuté, což vedlo k zesplatnění úvěru a žalobce byl oprávněn požadovat celou dlužnou jistinu včetně sjednaného úroku a sjednané poplatky. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, zůstal pasivní, naopak žalobce prokázal všechna svá v žalobě obsažená tvrzení, podmínky úvěru soud posoudil jako přiměřené včetně ujednání o úroku, sjednané poplatky rovněž neshledal v rozporu s právním pořá