19 C 129/2025-143 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem („poplatkem za poskytnutí“) ve výši , částka, , úrokem ve výši , částka, a „poplatkem“ za spěšnou výplatu poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný však tento dluh splnil jen zčásti. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, na jistině. Vedle toho vzniklo žalobkyni právo na úhradu „účelně vynaložených nákladů“ spojených s vymáháním této pohledávky ve výši , částka, měsíčně za období října 2024 až prosince 2024 a ve výši , částka, za období ledna 2025, celkem , částka, , a „poplatku za bezpečnou splátku“ ve výši , částka, za období od června 2024 do ledna 2025. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvních pokut ve výši po , částka, za období října 2024 do prosince 2024 v celkové výši , částka, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 12 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 193, , částka, , a od , datum, do zaplacení. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně měla zavázat na jejím základě poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat je vrátit společně s společně s úrokem („poplatkem za poskytnutí“) ve výši , částka, , úrokem ve výši , částka, a „poplatkem“ za spěšnou výplatu poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách. K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne , datum, žalovanému , částka, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .6. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení , částka, , a to do třiceti dnů ode dne odeslání této výzvy. Žalobkyně tuto výzvu žalovanému odeslala dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.7. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do čtrnácti dnů ode dne vyhotovení této výzvy. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.9. Z informačního memoranda o zpracování osobních údajů, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z kopie občanského průkazu žalovaného, z metodiky žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze dne , datum, , z úvěrové zprávy, ze sazebníku poplatků účinného od , datum, , z listiny označené za opis výpisu proplacení smlouvy ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.21. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.22. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny označené za „dohledání informací o činnosti klienta“ ze dne , datum, , kterou vyhotovila žalobkyně, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Vlastní záznamy žalobkyně o výměně krátkých textových zpráv mezi účastníky řízení mají totiž význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně. Pro úsudek o uzavření smlouvy o úvěru je proto bez významu závěr o důvěryhodnosti evidence vedené žalobkyní „o zřizování a čerpání služeb klienty“ podle listiny, která obsahuje znalecký posudek podaný dne , datum, pro žalobkyni , právnická osoba23. Žalobkyně dále navrhla provést důkaz sdělením poskytovatele služeb elektronických komunikací, kdo byl uživatelem telefonního čísla použitého při uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně ovšem přehlíží, že ani zjištění uživatele telefonního čísla by samo o sobě nedostačovalo k závěru, že smlouvu o úvěru za jeho použití uzavřela se žalobkyní právě žalovaná, nadto o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o