19 C 342/2024-83 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 112, 56 % p.a., a to ve třinácti měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tuto pohledávku nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny.4. Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. (čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek.5. Žalovaný má bydliště v obci , adresa, , a proto v projednávané věci je založena mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.6. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.7. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni nabídnout uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný by se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 112, 56 % p.a., a to ve dvanácti měsíčních splátkách po , částka, (část A) nabídky). V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek by se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.2. nabídky). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (čl. 6 odst. 6.3. nabídky) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. 6 odst. 6.5. nabídky). Tuto nabídku žalovaný nepodepsal. K nabídce na uzavření smlouvy o úvěru je připojen jen podpis zástupce žalobkyně.8. Z dodatku k nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci řízení měli uzavřít smlouvu o úvěru pomocí prostředků komunikace na dálku. Ani k této listině však žalovaný nepřipojil podpis.9. Z dokladu o vyplacení úvěru a z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, žalovanému poukázala , částka, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .10. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalovanému dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do patnácti dnů ode dne odeslání této výzvy. Zástupkyně žalobkyně odeslala tuto výzvu žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.11. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranou je jeden nebo více členských států ke dni přijetí tohoto nařízení a které stanoví kolizní normy pro smluvní závazkové vztahy.12. K mezinárodním úmluvám podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 náleží též smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněná pod č. 123/2002 Sb.m.s., jak vyplývá i ze seznamu úmluv zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (oznámení č. 2010/C 343/04).13. Podle čl. 48 odst. 1 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli.14. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se podle čl. 48 odst. 2 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech zveřejněné pod č. 123/2002 Sb.m.s. tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.15. Účastníci řízení měli smlouvu o úvěru uzavřít na území České republiky, a proto je právo České republiky v projednávané věci rozhodným hmotným právem.16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.18. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.19. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.20. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.21. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.22. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.23. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.24. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.25. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.26. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.27. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.28. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technickéh