19 C 45/2025-93 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 10 025, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovanému, který nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění, dne , datum, poskytla zdravotní služby. Na jejich cenu vystavila žalovanému dne , datum, fakturu v částce 10 025, , částka, splatné dne , datum, , avšak žalovaný ji nezaplatil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, . Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě připustil důvodnost žalobního požadavku.3. Žalovaný je státním příslušníkem Polské republiky., právnická osoba, projednávané věci se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného na území České republiky. Při zjišťování bydliště žalovaného a pokusech o doručení žalovanému nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že žalovaný má bydliště na území jiného členského státu Evropské unie ani mimo území Evropské unie.5. Z výsledků rozhodovací činnosti Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že je cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zabránit situacím odepření spravedlnosti, kterým by byl vystaven žalobce z důvodu nemožnosti lokalizovat žalovaného. V případech, kdy je bydliště žalovaného neznámé, je požadavek dodržování práva žalovaného na obhajobu třeba naplňovat při dodržování práva žalobce obrátit se na soud, aby rozhodl o opodstatněnosti jeho návrhů. Z uvedených důvodů se ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 použijí i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 14196).6. Poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky, a to bez zřetele na státní příslušnost žalovaného.7. Soud vyzval usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , žalobkyni a usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Žalovaný s uvedeným postupem vyslovil v podání ze dne , datum, souhlas. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně k této výzvě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů.8. Z prohlášení žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný souhlasil s poskytnutím zdravotních služeb žalobkyni a zavázal se zaplatit jejich cenu, pokud nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.9. Z faktury, kterou žalobkyně vystavila žalovanému dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení odměny v celkové výši 10 025, , částka, splatné do , datum, , a to za zdravotní služby poskytnuté dne , datum, .10. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvy mu doručila dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.11. Žalobkyně tedy dne , datum, na základě smlouvy o péči o zdraví žalovaného poskytla žalovanému zdravotní služby. Žalovaný v době, kdy žalobkyně pečovala o jeho zdraví, nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Na cenu za poskytnutá plnění žalobkyně vystavila žalovanému dne , datum, fakturu v částce 10 025, , částka, splatné dne , datum, , kterou však žalovaný žalobkyni ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.12. Z kopie cestovního pasu žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.13. Účastníci řízení podle prohlášení žalovaného ze dne , datum, , k němuž připojila podpis i zástupkyně žalobkyně, zvolili právo České republiky jako rozhodné pro závazkový právní poměr založený smlouvou o péči o zdraví, a to v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).14. Podle § 2636 odst. 1 o.z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.15. Podle § 2636 odst. 2 o.z. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.16. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování (dále jen „seznam zdravotních výkonů“) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam zdravotních výkonů se použije při vykazování zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb a vykazují se za účelem provádění úhrad poskytovatelům a dalším subjektům poskytujícím hrazené služby, zajištění návaznosti hrazených služeb pro pojištěnce nebo vyhodnocování efektivity poskytování hrazených služeb (dále jen „výkon s bodovou hodnotou“). Poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování.17. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o péči o zdraví, na jejímž základě žalobkyně v rámci předmětu své činnosti pečovala o zdraví žalovaného. Žalovaný nebyl účastníkem veřejného zdravotního pojištění, a proto péče o jeho zdraví nebyla hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni za poskytnuté zdravotní služby odměnu v celkové výši 10 025, , částka, na jistině.18. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 10 025, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Splatnost pohledávky žalobkyně za žalovaným se pojí s výzvou žalobkyně obsaženou ve faktuře, kterou žalobkyně vystavila žalovanému dne , datum, .19. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , které sestávají ze soudního poplatku za placeného za řízení ve výši , částka, a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (výzva k plnění a žaloba) po , částka, podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.