6 C 79/2025-44 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, k Okresnímu soudu , adresa, – východ domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, . Uvedla, že pro žalovaného zpracovala projekt na výstavbu domovní čističky odpadních vod pro jeho domek v , adresa, . Žalovaný projekt v červnu 2024 převzal. Žalobkyně nato žalovanému vystavila fakturu na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Žalovaný přes mnohé upomínky zaplatil až , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Ke dni podání žaloby dluží , částka, . Žalobkyně požadovala i úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z dlužných částek podle toho, jak žalovaný dluh postupně hradil.Okresní soud , adresa, – východ z důvodu místní nepříslušnosti postoupil spis Okresnímu soudu v Kolíně, který je podle místa bydliště žalovaného soudem místně příslušným.Žalovaný ve svém podání ze dne , datum, uvedl, že doplatek , částka, zašle žalobkyni uhradí co nejdříve jak to bude možné, věří, že do konce července.Podáním ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že po doručení žaloby žalovaný uhradil částku , částka, a o tuto částku žalobu omezila. Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala žalobu zpět co do zbývající částky , částka, , kterou žalovaný zaplatil dne , datum, . Uvedla, že trvá na zaplacení úroků z prodlení v a nákladů řízení, které tvoří náklady na zaplacený soudní poplatek a náklady právního zastoupení za pět úkonů po , částka, (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby a 2x omezení žaloby, 5x režijní paušál).Podle § 96 odst. 1 až 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zpět žalobu co do jistiny ve výši , částka, , kterou žalovaný po podání žaloby uhradil, soud řízení v tomto rozsahu zastavil.Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Žalobkyně doložila fakturu vystavenou dne , datum, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , dále písemnou komunikaci účastníků od října 2024, kterou upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky a žalovaný reagoval tak, že si je povinnosti zaplatit vědom a uhradí alespoň splátku a předžalobní výzvu ze dne , datum, . Dle žalobkyně žalovaný uhradil do podání žaloby dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , po podání žaloby pak dvakrát , částka, , datum, a , datum, . Nárok žalobkyně nijak nezpochybnil. Soud mu proto přiznal úroky z prodlení v zákonné výši, tj. 12,75 % z částek, které žalovaný postupně dlužil. Faktura byla splatná dne , datum, , první den prodlení tedy nastal dne , datum, , kdy sazba úroku z prodlení činila 12,75% ročně. Celková výše úroku z prodlení tedy činí , částka, a tuto částku soud žalobkyni přiznal.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst.1, pokud se týká úroků z prodlení, kde byla žalobkyně zcela úspěšná a § 146 odst. 2 o.s.ř., pokud se týká jistiny, podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).Žaloba byla podána důvodně, v části úroků z prodlení jí bylo vyhověno a ohledně jistiny vzata zpět pro chování žalovaného, tedy proto, že po podání žaloby dluh ve výši jistiny zaplatil. Povinnost k úhradě nákladů řízení podle výše uvedeného ustanovení se posuzuje pouze z procesního hlediska, tedy zda žalovaný po podání žaloby nárok žalobce uspokojil. Žalovaný je tedy ve smyslu výše uvedeného ustanovení povinen hradit náklady řízení, které činí odměna advokáta stanovená podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif ve znění platném ke dni provedení úkonu právní služby a to za pět úkonů právní pomoci po , částka, , dále žalobkyni náleží režijní paušál podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, rovněž ve znění ke dni provedení úkonu, tedy dva režijní paušály po , částka, a tři po , částka, . Žalobkyni dále náleží zaplacený soudní poplatek ve výši ve výši , částka, . Celkem tak byla žalobkyni přiznána na nákladech řízení částka , částka, .