18 C 29/2026-15 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou dne 15. 12. 2025 ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 21 339 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 23. 9. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa č. EAN , číslo, , na adrese , adresa, , elektřinu ze zařízení distributora a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období od 11. 10. 2023 do 20. 5. 2024 za dodanou elektřinu mu byla vyúčtováním vyúčtována částka 6 171 Kč (faktura č. , hodnota, ) se splatností 5. 7. 2024, kterou však neuhradil. Dále za období od 21. 5. 2024 do 4. 12. 2024 mu za dodanou elektřinu byla vyúčtováním vyúčtována částka 10 168 Kč (faktura č. , hodnota, ) se splatností 30. 12. 2024, kterou však neuhradil. Účastníci ve smlouvě sjednali, že jestliže žalovaný poruší svoji povinnost nemít po dobu účinnosti smlouvy a žalobkyní účinnou smlouvu o dodávce energií na totéž odběrné místo u jiného dodavatele, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši nejméně 5 000 Kč. Smluvní pokuta v částce 5 000 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, se splatností 2. 1. 2025. Přestože byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, částku ve výši 21 339 Kč neuhradil doposud.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu ani přes výzvu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:4. Účastníci uzavřeli dne 23. 9. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , na základě které žalobkyně dodávala elektřinu žalovanému do odběrného místa č. EAN , číslo, , na adrese , adresa, , a žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny (prokázáno smlouvou ze dne 23. 9. 2023 č. , hodnota, včetně obchodních podmínek dodávky elektřiny). Žalobkyně vyúčtovala vyúčtováním žalovanému za uskutečněný odběr elektřiny v období od 11. 10. 2023 do 20. 5. 2024 za dodanou elektřinu částku 6 171 Kč se splatností 5. 7. 2024 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ) a za období od 21. 5. 2024 do 4. 12. 2024 mu za dodanou elektřinu byla vyúčtována částka 10 168 Kč se splatností 30. 12. 2024 (prokázáno faktura č. , hodnota, ). V souladu se smluvními ujednáními (čl. 5 bod 4) má žalobkyně nárok na smluvní pokutu nejméně 5 000 Kč pro kategorii domácnost za podstatné porušení smlouvy spočívající v porušení povinnosti žalovaným nemít uzavřen jakýkoliv smluvní vztah s jiným dodavatelem, jehož předmětem by byla dodávka elektřiny v období, které se, byť částečně, shoduje se smluvním obdobím dodávky elektřiny dle smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za porušení smluvního závazku ve výši 5 000 Kč se splatností 2. 1. 2025 (prokázáno fakturou č. , hodnota, , obchodními podmínkami dodávky elektřiny). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 21 339 Kč předžalobní upomínkou ze dne 4. 12. 2025, neuhradil však ničeho (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 4. 12. 2025 včetně dokladu o odeslání).5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů).6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „adv. tarif“). Přitom použil § 14b adv. tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobkyni uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobkyně nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 adv. tarifu. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b adv. tarifu z hlediska opakovanosti návrhů, zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobkyně vede u Okresního soudu v Kolíně více řízení, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 854 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 adv. tarifu v účinném znění).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu v účinném znění).- 315 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 669 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.